Chytal v juniorce Litvínova a zahrál si i v dresu Litoměřic nebo Děčína. Se Stadionem se v sezoně 2021/2022 dokonce radoval z prvního místa v základní části Chance ligy. V šestadvaceti letech se ale rozhodl, že dá profesionálnímu hokeji sbohem. Brankář Šimon Sklíba se teď hodlá věnovat naplno práci, a to v oboru, který vystudoval na vysoké škole. Brusle ale nejspíš na hřebík úplně nepověsí.
Po konci uplynulé sezony ses rozhodl ukončit kariéru. Jak dlouho v tobě takové rozhodnutí zrálo?
S myšlenkou skončit jsem si pohrával zhruba půl roku. Definitivní rozhodnutí jsem učinil právě krátce po konci minulé sezóny.
Proč ses k takovému kroku odhodlal a co budeš dělat místo hokeje?
Dostal jsem pracovní nabídku, kterou jsem se rozhodl přijmout. Budu se věnovat práci v oboru, který jsem vystudoval na vysoké škole, konkrétně se jedná o externí ekologii a odpadové hospodářství.
Jak by ses za svou kariérou ohlédl? Mohl bys ji zhodnotit?
Nebylo to nic světoborného. V určitou chvíli šel hokej na druhou kolej a přednost dostala již zmiňovaná vysoká škola, díky tomu byla moje kariéra, jestli to tak jde vůbec nazvat, tak krátká.
I když sám říkáš, že byla krátká, určitě jsi zažil na ledě spoustu skvělých momentů. Dokážeš vybrat ty nejlepší?
Musím zmínit sezonu 2021/2022, kdy se nám podařilo ovládnout základní část Chance ligy, na to rád vzpomínám, ať z pohledu toho, jakým hokejem jsme se prezentovali, tak z hlediska toho, jakou jsme měli super partu.
Hrál jsi v Litvínově, Litoměřicích, v Děčíně. Ve kterém klubu a týmu se ti líbilo nejvíc?
Spokojený jsem byl všude, kde jsem působil, ale Litoměřice jsou mým mateřským klubem a jsem tady doma, proto musím vyzdvihnout právě je.
Dění v kabině je základ každého mužstva. V jaké sezoně a kde jsi zažil tu nejlepší partu?
Měl jsem to štěstí, že jsem všude narazil na super kolektiv.
Kdo patří mezi tvoje největší hokejové kamarády, se kterými se vídáš i mimo hokej, i když už třeba nehrají?
Těch je za ty roky opravdu hodně, ať už to je Vojta Kulda, Víťa Damašek, Tomáš Král, Kuba Černohorský, Pepa Jícha… Jistě by bylo správné jmenovat ještě celou řadu dalších spoluhráčů, ale to by bylo opravdu nadlouho. Právě díky těmto lidem to stálo za to a za to jim patří velký dík.
Hokej dává i bere. Co ti sport do života dal a co naopak vzal?
Nejvíce si vážím toho, že jsem mohl poznat spoustu skvělých lidí, ať už se jedná o spoluhráče, trenéry, ostatní členy realizačních týmů..., které dnes mohu nazývat svými přáteli. A co mi hokej vzal? Asi jen volný čas.
Člověk musí během kariéry udělat řadu rozhodnutí. Je u tebe nějaké, kterého jsi později třeba litoval?
Rozhodnutí, která jsem kdy učinil, jsem vždy považoval za správná, takže jsem neměl důvod něčeho litovat.
Chystáš se ještě hrát rekreačně, nebo teď půjde hokej úplně do pozadí?
Nad tím jsem ještě nepřemýšlel, ale jestli bude čas a chuť, tak bych určitě rád hrál alespoň rekreačně. Na závěr bych chtěl ale hlavně poděkovat všem fanouškům, spoluhráčům, trenérům i ostatním členům realizačního týmu. Byla to jízda.
