První sezona na lavičce týmu seniorského hokeje a rovnou největší úspěch v historii klubu. Tak by se dal shrnout soutěžní ročník z pohledu asistenta hlavního trenéra a kondičního kouče v jedné osobě, Františka Ptáčka. Legendární sparťanský obránce přišel do Litoměřic před letošní sezonou, co řekl o své první sezoně s kališníky, jak oslavil narozeniny a co plánuje pro přípravu na příští sezonu?
Celkové třetí místo a nejlepší výsledek v historii klubu. Jak byste zhodnotil soutěžní ročník 2023/24?
Podle mě to byla pěkná sezona a podle konečného umístění i úspěšná. Samozřejmě, že to nebylo od začátku takové růžové, jako to skončilo, ale to ke sportu patří. Myslím si, že závěr byl fantastický, že na klucích byla vidět ta radost z toho, že hrají vysoko. I podle návštěvnosti a podpory fanoušků soudím, že jsou také spokojení.
Pro vás to byla první sezona v seniorském hokeji na pozici trenéra, jaké jsou rozdíly od trénování mládeže?
Neliší se to nijak. Jsou to pořád děti, občas to je i horší. Ti mladší ještě poslouchají, tihle mají většinou svou hlavu. Ne, samozřejmě je to velký rozdíl. Už se k těm klukům musí přistupovat jinak než k „dětem“. Oni to neradi slyší, ale jsou to kluci, které jsem trénoval, když jim bylo třeba 15. Už se vidí jako dospělí a nejsou rádi, když o nich mluvím jako o dětech.
Byl jste v sezoně někdy rozčílený, seřval jste někdy hráče v kabině?
Já nejsem řvací typ, ale rozčílený jsem občas byl a někdy jsem to dal i najevo. Nejsem ale člověkem, co by vyléval své emoce.
Jak těžké je pro vás sledovat hru z lavičky a nemoci hrát?
Je to hrozně těžké. Samozřejmě, že každý člověk má představu, jak by něco dělal lépe a když se dívá na někoho, jak to dělá jinak, tak je to těžké. Občas mi i vadilo, že kluci to na ledě dělali jinak, než jsme si představovali my trenéři, nevím proč. Možná to bylo špatnou komunikací, špatným vysvětlením, nebo špatným přenesením věcí z tréninků do zápasu, ale to je právě ta věc, která mě na tom i baví. Přemýšlet o tom, jak to udělat, aby hráči dělali to, co chci já.
Před sezonou mnozí tipovali litoměřické hokejisty spíše do spodních pater tabulky, ne-li na sestup. Jak jste to vnímal?
Věděl jsem, že jsme dobře trénovali v létě a měli jsme dobrý začátek. Nevím úplně jestli jsem tomu věřil nebo nevěřil, já jsem úplně nevěděl, do čeho jdu, ale když jsem viděl to nasazení, tak jsem věřil, že by to mohlo být v klidu. Třetí čtvrtina základní části sice nebyla úplně růžová, ale nakonec jsme nebyli ani v předkole, byť to bylo se štěstím. Když jsme viděli ty soupisky ostatních týmů na papíře, tak jsme věděli, že to bude těžké a jsem rád, že jsme jim takto dobře konkurovali.
Plánujete oproti loňsku nějaké změny v suché přípravě?
Přitvrdíme. Ještě jsem ale úplně nemluvil s realizačním týmem, ale nějaké představy máme a věřím tomu, že to bude probíhat podobně jako loni. Určitě bych chtěl přidat více tréninkových jednotek, nejen v létě.
Jak je na tom vaše studium?
Teď zase musím začít. Mám dokončenou trenérskou licenci A a bakalářský obor Sportovní kondiční specialista. Teď budu pokračovat magisterským studiem v tom samém oboru.
Nedávno jste měl narozeniny, jak jste je oslavil a co jste dostal?
Celý den jsem pracoval, večer jsem si v klidu sedl, podíval jsem se na hokej, dal si dvě piva a padnul za vlast (směje se). Samozřejmě mi rodina popřála, užili jsme si to, ale nejsme na žádné velké oslavy a mega dárky. Ale s manželkou, která má narozeniny tři měsíce ode mě, jsme si koupili venkovní sezení na terasu.
Jak budete trávit dovolenou?
Jakou? (směje se) Skončil jsem tady a budu pokračovat ve Spartě, kde trénuji kluky, kteří se momentálně nevejdou do A týmu. Je tam i pár hokejistů z Litoměřic a kluci ze sparťanské juniorky. V pátek odjíždíme s nároďákem (U17) a vracíme se 22. dubna. Myslím si, že 6. května začínáme tady suchou přípravu, takže toho volna moc nebude. Chtěl bych stihnout udělat něco doma, zahradu, opravit nejnutnější věci… Takže dovolená žádná. V červenci pojedu možná na chvíli na chalupu a chtěl bych se věnovat i synovi, který také hraje hokej.
Sledujete play-off ELH?
Sleduju, nejen kvůli tomu, že mě to baví a naplňuje, ale i kvůli tomu trénování. Někdy z pohodlí domova, ale když se sousedi ozvou, abych s nimi šel na pivo a na hokej, tak jdu rád.
Fandíte tedy Spartě?
Ano, samozřejmě, ale fandím především dobrému hokeji. Některé zápasy, co jsem viděl, ještě nebyly play-offové, některé už se mi líbily.
