Nová soutěž přinesla i nové lidi do týmu. Jedním z nich byl na trenérském postu Jindřich Setikovský, který spolu s Danem Tvrzníkem dovedl litoměřický Stadion ke konečnému 13. místu v premiérové prvoligové sezoně. Jak uplnynulou sezonu hodnotí a kdo je například jeho favoritem na postup do extraligy, se dozvíte v následujícím obsáhlejším rozhovoru.
Skončila sezona. Vaším úkolem, když jste sem před deseti měsíci přišel, bylo, abyste pomohl s udržením 1. ligy v Litoměřicích. Jak jste se sezonou tedy spokojený?
Jedna věc je cíl, který jsme dostali za úkol, což znamená udržet soutěž, aniž bychom spadli do baráže. Nedovedu si představit, že bychom měsíc čekali na to, kdo se vyvrbí z 2. ligy, ještě měsíc trénovali a sháněli soupeře na přáteláky. To by bylo šílené. Já už jsem to zažil, i když obráceně. Zažil jsem to ve chvíli, kdy jsme postupovali se Šumperkem během pěti let dvakrát po sobě. Je to hrozně ubíjející a deprimující. I když my jsme se Šumperkem pořád hráli, kdežto tady to mužstvo čeká a to je hodně psychicky náročné. Takže to, že jsme se tomu vyhnuli, kvitujeme s povděkem. Ale na druhou stranu to, že jsme přišli 16 vteřin před koncem v posledním zápase ve Vrchlabí o předkolo play-off, mě docela mrzí. A to nejenom mě, ale i Dana Tvrzníka a všechny hráče. Byla to škoda, protože zrovna na úkor Kadaně bychom se tam, si myslím, hodili víc, protože Kadaň jsme ve všech zápasech porazili. Ale to je hokej. Je ale taky pravda, že do Vrchlabí jsme odjížděli s tím, že bychom mohli prohrát a při nepříznivém vývoji ostatních zápasů jsme mohli spadnout do baráže, i když ta možnost byla malá. Nakonec tedy sezona dopadla tak, jak dopadnout měla.
Jak hodnotíte průběh sezony?
Přes sezonu jsme se pohybovali na nebarážových místech, což je taky klíčové. Větší část zápasů doma jsme odehráli tak, že se za ně nemusíme stydět. Snad jedině krize, která nás postihla v listopadu, byla nepříjemná. Bylo to komplikovanější, protože jsme doplatili na nováčkovskou daň, která byla zhoršená ještě tím, že téměř polovina hráčů měla střevní problémy. Chtěli jsme odložit zápas v Třebíči, to nevyšlo, pak jsme ho prohráli a už se to nabalovalo. Byla to krize, která během sezony padne na každé družstvo, která ale taky většinou po 3 - 4 prohraných zápasech odezní. U nás to bylo zápasů šest, což už bylo hodně. Nakonec jsme se z toho dostali a myslím si, že i závěr sezony jsme odehráli slušně. Hlavně série pěti zápasů po novém roce, kdy jsme pětkrát v řadě bodovali, nás dostala z toho nejhoršího.
Podle výsledků i podle hry si troufám říct, že tým má navíc než na 13. místo.
Proto já říkám, a není to jen můj názor, že tohle mužstvo by si za výkony, které předvádělo během sezony, zasloužilo určitě předkolo play-off. Na úkor některých mužstev, která možná měla lepší a zkušenější kádr, jako třeba zrovna Kadaň, ale během sezony předváděla hodně nevyrovnané výkony. Já si myslím, že zrovna na úkor Kadaně jsme tam mohli jít my, že by to bylo férovější, že bychom si to zasloužili víc. Ale rozhodlo posledních 16 vteřin ve Vrchlabí a takový je hokej. S tím nic nenaděláme.
Možná moc brzy položená otázka, ale budete se snažit udržet kádr pohromadě tak, jak je, nebo už jste uvažovali o nějakých změnách?
Samozřejmě máme nějakou představu, ta je jasná už dýl. Ale tohle je otázka spíše na vedení, jestli budou finance a v jaké míře. Teprve podle rozpočtu se může přemýšlet dál, jací hráči se budou moci oslovit.
Je to tedy otázka peněz.
Samozřejmě, všude je to o penězích. A když vzpomenu na litoměřické fanoušky, kteří jsou fantastičtí, tak musím říct, že si tu první ligu zaslouží. Za prvé kvůli divákům samotným, za druhé kvůli té fanstastické hale, která je krásná, pro 1. ligu úplně ideální, nová. Kdyby tu hokej měl skončit, byla by to škoda.
Byl jste tu spokojený?
Já jsem tu kolem hokeje poznal relativně samé fajn lidi. A nejenom Dana Tvrzníka, se kterým jsem trénoval, ale i lidi kolem mužstva. Určitě si nemám na co stěžovat.
V průběnu sezony se tu několik hráčů otočilo. Uvažovali jste třeba o někom, koho jste do týmu chtěli, ale nepodařilo se vám to?
Určitě. Všichni víme, že tady byla spolupráce postavená především na Ústí. Ústí jako poměrně bohatý tým s širokým kádrem a ambicemi na postup do extraligy nám dodávalo hráče. Je třeba narovinu říct, že bez nich bychom tady 1. ligu těžko uhráli. Nechci teď nikoho jmenovat, protože kluků se tu vystřídalo hodně. Většina z nich vnesla do mužstva hokejové kvality, ať už se jednalo namátkou o Skleničku, Vobořila a další a další, když už chcete slyšet jména. Bez Ústí by tu hokej těžko byl, tak to je.
Na to, abyste postavili dobré mužstvo, potřebujete dostatečný rozpočet. Nemám představu, s jakým rozpočtem se tu hrálo, ale kdyby všichni ti hráči měli být placení Litoměřicemi, tak bychom na to neměli peníze. I příští sezonu se to tedy bude odvíjet od nějaké spolupráce. Teď je ale předčasné říkat, s kým ta spolupráce bude.
Jaká spolupráce by byla podle vás ideální?
Pro nás by bylo pochopitelně ideální, kdyby Ústí postoupilo do extraligy. V tu chvíli bychom se stali jakousi “farmou” Ústí a všechno by bylo super. Můj osobní názor ale je takový, že jestli vůbec někdo do extraligy postoupí, tak to bude spíše Chomutov. Ústí to bude mít strašně těžké. Kdyby Ústí nepostoupilo, tak si neumím představit, jak by spolupráce příští rok fungovala. Na městě se vyměnili lidi a podpora hokeje už tam asi není taková, jako bývávala. Byla by to dost zásadní změna i pro nás a museli bychom se určitě ohlédnout někam jinam, to znamená Litvínov, ale třeba i Plzeň, kterou jsme letos vynechali, protože spolupráce s nedalekým Ústím a Litvínovem se logicky nabízela. Ve chvíli, kdy by Ústí vypadlo, bychom se, si myslím, mohli obrátit právě i na Plzeň, kde by spolupráce mohla fungovat, i když je to dál a bylo by to všechno trochu složitější.
Chtěl byste vyzvednout někoho z týmu? Někoho, kdo se zasloužil o to, že tu byla taková atmosféra? Když jsme mluvili s hráči, tak si všichni pochvalovali partu, která se tu sešla.
To jednoznačně. V kabině jsme byli s hráči dnes a denně a nebyl tam žádný problémový hráč, který by do mančaftu vnášel problémy, i když se třeba nedařilo. Všichni hráči byli relativně v pohodě, s tím musím souhlasit. Mě osobně nejvíc překvapil, musím to říct na rovinu, Láďa Slížek. Já jsem měl na začátku sezony trochu obavy, ne že bych mu nevěřil, ale že přeci jenom v jeho letech při kombinaci dojíždění, hokeje a práce, kterou dělá, mu dojdou síly. Je to dobrý hokejista, to je bez debat, a během svojí kariéry v několika mančaftech dokázal, že to prostě umí, že má hokej od pánaboha. Ale znám to z osobní zkušenosti, když jsem v závěru svojí kariéry dojížděl denně do Sokolova. Je to náročné a ubíjející každý den někam dojíždět. A když k tomu přidáte, že Láďa k tomu ještě pracuje, tak mě opravdu hodně přakvapil. Odehrál všechny zápasy a ve všech zápasech odehrál když ne nadstandard, tak standard. Myslím si, že to byl kapitán na svém místě.
Musím jen souhlasit, ale byli tu jistě i další platní hráči.
Nechci hodnotit každého z mužstva, ale k němu bych přidal například ještě Skleničku, i když tu nebyl dlouho, Vobořila, Kříže, Šinágla. To byli hráči, kteří nám hodně pomohli. Myslím si, že jejich výkony byly nadstandardní. Větší část mužstva byli hráči, od kterých jsme čekali zhruba to, co předvedli. Pak tam ale bohužel byli i hráči, tak jako v každém mužstvu, kterým se příliš nedařilo, i když to bylo zapříčiněno například častými zraněními. Jedním z nich je Martin Tvrzník, ale u něj to bylo zapříčiněno častými zraněními a tím, že se díky tomu během sezony pořádně nedostal do tahu. Martin nepředvedl to, co jsme od něj asi čekali. Ale jak jsem říkal, byl během sezony třiktrát zraněný, musel pořád znovu začínat, což je nepříjemné. Další, kdo nenaplnil naše představy, je Petr Přeučil, od kterého jsme čekali trochu víc. A nakonec tu byli hráči, které bych nechtěl nějak hodnotit, protože buď tudy jenom prošli, nebo nedostali tolik příležitostí, jako je třeba Šrámek, Kauschitz ale i další. Ti se do zápasů pořádně nedostali, takže by nebylo fér hodnotit, jestli jsou dobří či ne.
Bylo by ale dobré říct, že pro loňský postup i pro letošní sezonu byl rozhodující Martin Volke. I když jsme ho na nějakou dobu nechali, jak se říká, “orazit”.
Martinovi to evidentně jedině prospělo.
Určitě mu to prospělo. Prospělo to ale i mužstvu, protože přišel Salfický a ten tím, že nebyl na mančaftu zainteresován, přišel odněkud a věděl, že zase odejde, odchytal lednové zápasy v klidu. Martin si naopak odpočinul a teď předvádí fantastické výkony v Litvínově. Mohlo to vypadat tak, že jsme ho tu nechali sedět, ale já tvrdím a jsem stoprocentně přesvědčený, že to, že v lednu přišel Salfický, pomohlo mužstvu, ale zároveň i Volkemu. Kdyby nepřišel Salfický, tak by Martin do Litvínova nešel, protože bychom nemohli pustit jediného golmana, kterého jsme v té době měli. Možná se Martin mohl cítit trochu odstrčený, ale nakonec to dopadlo tak, jak mělo. On v Litvínově ukázal, že je dobrý golman, nám Salfický pomohl a myslím, že můžeme být všichni spokojení.
Je třeba něco, co nehodnotíte úplně zdařile, co mohlo být lepší? Například ohledně složení týmu, podmínek tady v Litoměřicích a tak dále.
O složení týmu už jsme se bavili na začátku. Je to vždycky otázka poptávky a nabídky. Jestliže máte nějaký rozpočet, můžete si dovolit takové a takové hráče. Jestliže je větší rozpočet, můžete na kvalitě přidat. Jestliže máte menší rozpočet, musíte hledat hráče v jiné cenové relaci. A jak říkám, mužstvo, které postoupilo do 1. ligy, jako byly Litoměřice, které navíc nemají juniorskou extraligu ani 1. ligu, aby mohli brát vlastní hráče, musí s někým spolupracovat. Spolupráce s Ústím začala dobře, pak se mi zdálo, že se to malinko zadrhlo. Otázkou zůstává, a to je klíčové, jestli to bude fungovat příští rok. To je teď pro litoměřický hokej strašně důležité, protože jestli Ústí nepostoupí, tak bude spolupráce těžká.
Můj názor je, že tým byl v rámci možností silný a za to, co celé mužstvo během sezony předvádělo, bychom si zasloužili předkolo play-off. Byla tady jedna krize během listopadu a přelomu prosince, kterou zapříčinila střevní chřipka, ale byla bohužel zbytečně dlouhá. Šest zápasů bylo až příliš. Kdyby krize pominula po třech čtyřech zápasech, taky bychom dneska mohli mít o šest bodů víc. Ale většina mančaftů nějakou krizi má. Těžko ale můžeme předkolo play-off honit v posledním zápase ve Vrchlabí, to už je opravdu jen o smůle či štěstí.
Komu budete teď v dalších bojích 1. ligy fandit? Myslíte si, že nějaký tým postoupí, nebo že si to extraligové týmy pohlídají?
Já si myslím, že ve chvíli, kdy bude v baráži Boleslav, tak to budou mít prvoligové týmy velice těžké. Ve chvíli, kdy by tam spadlo Kladno, tak si myslím, že jeden ze dvou prvoligových týmů by mohl mít šanci. Ústí a Chomutov jsou samozřejmě největšími favority jak kvalitou kádru, tak rozpočtem. Taky jediné tyto dva týmy se hlásí k tomu, že by chtěly do extraligy. Já jsem neslyšel například od Jihlavy nebo Olomouce, že by chtěly hrát baráž o extraligu. Vycházím tedy z toho, že Ústí i Chomutov udělá všechno pro to, aby se do baráže dostaly. Pak by se ale měly modlit, aby v baráži nebyla Boleslav, ale Kladno. Myslím, že přes Kladno je možné přejít.
Proč myslíte?
Pokud vezmeme na vědomí bodový odpočet Boleslavi, je Kladno suverénně nejhorší tým extraligy. Že není poslední, je věc administrativy. Kdybyste dnes Boleslavi přičetli těch 22 bodů, tak Kladno by mělo ztrátu celých 17 bodů. Proto, ať už by do baráže postoupil kterýkoli prvoligový tým, by bylo přijatelnější Kladno. Ale je to jen můj názor, možná že to tak není.
Na druhou stranu kdyby tam zůstala Boleslav, tak už to bude hrát potřetí. Ono se taky může stát, že vám to jednou nevyjde, i když máte silné družstvo. Je to už taky spíš otázka psychiky než hokejové výkonnosti. Ale jak jsem řekl, v případě, že bude v baráži Boleslav, tak jí věřím. Z první ligy je pro mě obrovským favoritem Chomutov, i když nám by se víc hodilo Ústí.
Chcete na závěr ještě něco říct?
Já bych chtěl na závěr ještě poděkovat všem lidem kolem hokeje, kteří tady byli jak ve vedení, tak okolo mužstva. Myslím si, že udělali maximum a udělali toho spoustu. A stejně velký dík patří i fanouškům, protože určitě je rozdíl hrát v Berouně či Kadani, kde moc lidí nechodí, a tady, kde i v době, kdy se nedařilo, chodilo přes tisíc lidí. Když pak přijde 1800 lidí, což tady znamená vyprodáno, tak to je přesně to, jak by to mělo vypadat. Proto se ten hokej hraje a ne abyste se na zimáku téměř báli. ☺ Doufám, že se příští rok znovu setkáme.
