23. 1. 2017 | Jan Luňáček

"Více si pomáháme a více se hecujeme. Snad to přinese očekávaný výsledek," říká Jindřich Barák

Letošním statistikám mezi obránci vévodí v dresu kališníků hráč s číslem 22 - Jindřich Barák. Celkem čtyři branky a devět asistencí. K tomu pět plusových bodů. Zarputilý hráč a dobrý střelec přišel v letošní sezoně do Litoměřic z Hradce Králové, kam se vrátil po svém působení ve Skalici na Slovensku. Levoruký obránce odehrál třicet jedna zápasů a získal dosud třináct kanadských bodů.

Jindřichu, můžeš nám zhodnotit dnešní utkání proti týmu sešívaných?

V první třetině jsme hráli se soupeřem vyrovnané utkání. Chvíli tlačila Slávie, chvilku jsme měli navrch my. Měli jsme trochu problém uhlídat dobře bruslící hráče soupeře. Dostali jsme v této třetině jednu branku, když si to soupeř přihrál zadovkou před branku a Jarda Pavelka musel lovit puk zpoza svých zad. Bylo to tím, že jsme si před brankou špatně pohlídali protihráče.

Co druhá třetina? Tam vás soupeř prvních deset minut dost tlačil.

To bylo způsobeno tím, že jsme hráli hodně v oslabení a v podstatě jsme jenom bránili. Pak se nám podařilo hezkou brankou vyrovnat a to nás trochu zvedlo v bojovnosti a tuto třetinu jsme remizovali.

Třetí třetina je z vaší strany vždy nejlepší. Dnes to bylo o tom, kdo vstřelí vedoucí branku.

To ano. Nechtěli jsme inkasovat, ale naopak jít do vedení . Bohužel se nám to nepodařilo. I já jsem se snažil střílet, ale byl jsem dnes nějaký dřevěný.

Soupeř má v týmu hodně zkušené hráče. Bylo to na jeho hře vidět?

Já si nemyslím. I my máme v týmu zkušené hráče. Ale teď je důležité to, že v posledních zápasech taháme všichni za jeden provaz. To se asi nejvíce změnilo. Hodně si navzájem pomáháme, hodně se hecujeme a hrajeme jako tým.To je asi cesta, která by nás mohla dovést v tabulce výše. My nemáme zase v týmu až tolik zkušených a starších hráčů jako ostatní. Není teď důležité koukat na osobní statistiky. Musíme držet při sobě a ono nám to tam určitě spadne. Jako dnes Pilka (Radek Pilař, pozn. red.). Hodil puk před branku a bylo vyrovnáno. Už se na hezké branky hrát nebude.

Ale tobě se ve statistikách poměrně dost daří.

Já to ani nesleduji. Osobní body jsou hezký, ale body pro tým jsou ještě lepší.

Vrátím se k poslednímu utkání v Ústí nad Labem. Říká se, že to byl váš nejpovedenější zápas v této sezoně.

Já bych to tak neřekl. Mně se líbilo utkání proti Prostějovu. Tam bylo dobré, že nám tam všechno napadalo. V Ústí to bylo podobné, ale více jsme se nadřeli.

Jako tým ale nedostáváte moc branek.

My hrajeme zápasy o pár brankách. Moc jich nedáváme, ale také nedostáváme. Samozřejmě se snažíme vstřelit branek více, ale dosud tam moc nepadaly. Občas se nám podařilo vyhrát větším rozdílem, ale není to pravidlem.

Ty jsi přišel do WSM Ligy ze Slovenska. Jak se to událo?

Já se vrátil do Hradce Králové, kde jsem absolvoval letní přípravu a pár přípravných zápasů. Pak mi bylo řečeno, že pomůžu v této lize Litoměřicím a už jsem tu zůstal. A mně je tady dobře.

Já tu byl předtím naposledy, kdy tu byl ještě otevřený stadion. Vůbec jsem netušil do čeho teď jdu. Byl jsem vším zázemím mile překvapen a mohu říci, že jsem to za poslední mé zhruba čtyři roky hokeje nikde nezažil. Je tu vidět hodně odevzdané práce pro nás mladé hokejisty.

A co hokej na Slovensku?

Já si myslím, že každá soutěž má to svoje. Plusy i mínusy, svoje kouzlo i úroveň. Asi bych to nesrovnával. Obecně v Česku se více dodržuje taktika. Na Slovensku se hrálo nahoru dolu a asi více i pro diváky, protože tam padalo více branek.

Jaký typ hokeje vyhovuje tobě. Tvrdý, nebo technický?

Já se snažím hrát co nejvíce pro tým. Samozřejmě i já občas pochybím, ale to k hokeji patří. Mám asi radši hokej více útočný. Jsem si vědom svého výškového i váhového limitu a občas to kompenzuji i nedovoleným zákrokem, což bych asi neměl. Snažím se hrát vždy plně koncentrovaný, což se mi snad i daří.