Představujeme slavné odchovance: Radek Kampf

Zveřejněno 25.06.2015 | Jan Prošek
Litoměřický hokej není jen o současnosti. Mládežníci Stadionu navazují na dlouholetou tradici tohoto sportu pod vrchem Radobýl. Místní klub přivedl do velkého hokeje hned několik velmi dobrých hráčů, které vám budu postupně představovat. Seriál „Představujeme slavné odchovance“ pokračuje dalším dílem, v němž se podívám na sportovní kariéru Radka Kampfa.

Radek Kampf se narodil v Litoměřicích, kde se také poprvé dostal do kontaktu s ledem a dělal zde první krůčky na bruslích. Rodnému městu byl věrný až do doby, kdy přecházel z žákovského do dorosteneckého hokeje. Právě v dorostu už hrál za Ústí nad Labem, v jehož dresu si vyzkoušel hrát mezi dospělými, nastupoval v národní lize mužů. Po vystudování střední školy se definitivně rozhodl, že svůj život spojí s hokejem. Nevyhnula se mu vojna, kterou absolvoval v Trenčíně, čímž se dostal do tamního výběru Dukly. V nejvyšší soutěži za slovenský klub odehrál pouze pět zápasů, většinu času hostoval v Topolčanech, které hrály nižší ligu.

Po návratu z vojny dostal několik nabídek od českých klubů. Své budoucí angažmá vybíral zodpovědně, rozhodl se pro Plzeň. Od poloviny 80. let se z něho stala stálice útočných řad týmu. I díky poctivým tréninkům šla výkonnost Kampfa strmě vzhůru, čehož si všimli reprezentační trenéři. Ti litoměřického rodáka vzali do „B“ týmu. S tím se nespokojil, a tak si stanovil další metu, dostat se do hlavního týmu Československa. Svůj první reprezentační zápas sehrál na Německém poháru, v roce 1988 byl nominován do olympijského týmu. Pravidelně se dostával do dalších nominací.

Kariéru profesionálního hokejisty měl nastartovanou velmi dobře, v sezóně 1991-92 přišel moment, který mu změnil život. S Plzní měl rozehraný skvělý rok, útočné trio Volák – Martin Straka – Kampf strašilo obránce i brankáře soupeřů. Radek Kampf v prvních 28 zápasech sezóny získal 31 kanadských bodů. Hokejově se mu dařilo, připravoval se na dvě přátelská utkání národního týmu proti Finsku. Necelý týden po dvojzapase se severským soupeřem mířil domů za rodiči. Malý kousek před Litoměřicemi narazilo auto řízené plzeňským útočníkem do betonové zdi. Díky velkému štěstí byli všichni (Radek Kampf, jeho manželka a jejich dcerka) naživu. Zdravotní následky však měly pro hokejovou kariéru devastující dopad: otevřená zlomenina bérce, přeražená čéška, přetržené všechny vazy v koleni, otevřená zlomenina spodní čelisti a naštíplá horní čelist, po několika dnech byla zjištěna zlomenina pánve.

Radek Kampf dosáhl nejdůležitějšího vítězství v životě. Souboj s nepřízní osudu vyhrál, dokázal se díky silné vůli a velké podpoře okolí a lékařů na led vrátit. Jakmile se mu zdravotní stav zlepšil, působil u týmu Škoda Plzeň jako asistent. Obnovené herní premiéry se dočkal na konci listopadu ve Vítkovicích, kde Plzeň prohrála sice 0:3, ale výsledek byl tentokrát výrazně v pozadí právě za startem Kampfa v zápase. Zcela logicky byl vyhlášen nejlepším hráčem svého týmu v utkání.

Následovalo zahraniční angažmá, nastupoval v německé či italské soutěži. Pak se vrátil do Čech, konkrétně do prvoligových Kralup. Po nástupu Bohuslava Ebermanna na lavičku Plzně se Kampf vrátil do prostředí, které moc dobře znal. Sezóna 1996-97 se Západočechům nepovedla podle představ, a tak se rodák ze severu Čech znovu stěhoval. Tentokrát do Berouna. A nebyl sám, kdo z Plzně mířil tímto směrem. Doprovodili ho Mach, Ruprecht a Rybár. V Berouně působil jen jednu sezónu, pak zamířil do Německa, kde hrál za Weidenu. Co se kanadského bodování týká, nebyl za hvězdu, odehrál 44 utkání, v nichž získal 25 kanadských bodů. Bylo to jeho poslední hráčské angažmá, neboť v roce 2000 oznámil konec aktivní kariéry. Hlavním důvodem bylo zdraví, poraněná noha velmi těžce snášela náročnost hokejového povolání. Radek Kampf jako hokejista odehrál 349 utkání v nejvyšší domácí soutěži, vstřelil 94 branek.

Rodák z Litoměřic se chtěl i po ukončení hráčské kariéry pohyboval v hokejovém světě. Stal se tedy trenérem v Plzni. Zde koučoval mládežníky i hlavní tým. Spolupracoval s Markem Sýkorou, uznávaným českým trenérem a nyní i expertem České televize. Cizí mu není ani trénování národních mládežnických kategorií. Radku Kamfovi nepřízeň osudu sice zkrátila aktivní kariéru, připravila o pravděpodobný start na olympijských hrách, radost z hokeje mu však vzrůstala, což je moc a moc dobře.