12. 2. 2018 | Michaela Luňáčková, Jan Luňáček

Neplníme úkoly, hrajeme nahoru dolů, konstatuje Patrik Miškář

Muž s číslem 14 na dresu je fanouškům dobře známý. Poprvé naskočil do zápasu za Stadion již v sezóně 2015/2016, kdy odehrál osm utkání, v loňské sezóně však už patřil ke stabilním hráčům Litoměřic. Letos si zatím do statistik připsal 12 bodů (7+5) - útočník Patrik Miškář.

Patriku, mohl byste nám shrnout dnešní zápas?

První třetinu se nám nechtělo bruslit. Navzdory tomu jsme ale dali šťastný gól, kdy to Radek Pilař krásně zatáhnul. Já jsem puk nejdřív ani netrefil, ale brankáři to přeskočilo beton a já to pak už jenom dorazil do prázdné brány. Druhou třetinu provázela spousta vyloučení. K rozhodčím se vyjadřovat nechci, to je jejich věc. Bohužel dostáváme strašně laciné góly, a když se dostaneme do vedení, tak ho lehce ztratíme. Nerozebíráme si hráče, nedodržujeme systém. A proto jsme dneska prohráli.

Vám osobně se dneska dařilo, dal jste dva góly.

Včera jsme hráli na Kladně, takže bylo těžké rozjezdit nohy. V první třetině jsme se do toho všichni dostávali, to bylo vidět. Pak jsme se rozehráli, ale bohužel… Opět jsme to nedotáhli.

Za stavu 2:0 to vypadalo, že by to mohlo v celku být poklidné utkání.

Takových zápasů už jsme měli hodně, kdy vedeme o dva o tři góly a během pěti minut ztratíme vedení a kontrolu nad zápasem. Když pak prohráváme 3:2, tak se bojíme něco udělat. A to je špatně, proto ty zápasy prohráváme.

Dneska to bylo nahoru dolů. Když jste ve třetí třetině získali zpátky vedení, tak se zdálo, že by to nakonec na body mohlo vyjít…

Úplně jsme přestali dodržovat systém a dostali jsme dva góly z předbrankového prostoru. Tam to vůbec nečistíme, nerozebíráme si hráče a oni to dvakrát potrestali. Třetí gól byl do prázdné brány.

Ještě se vraťme ke včerejšímu zápasu na Kladně. Jistě to pro Vás i pro celý tým bylo výjimečné utkání.

Ano, to bezpochyby. Vrátil se Jaromír Jágr a byl to jeho první domácí zápas. Je to legenda a my jsme se proti němu chtěli všichni ukázat. Tím jsme ten zápas urvali.

To je celkem paradox, že vozíte body od silných soupeřů z venku, ale ztrácíte body doma.

Co k tomu říct. Ztrácíme vedení úplně nesmyslně, neplníme úkoly. Hrajeme nahoru dolů, lítáme všude možně a pak dostáváme hloupé branky.

Vy jste letos v Litoměřicích zasáhl už do třetí sezóny. Myslíte, že ten letošní tým je nejlepší, pokud zhodnotíte celé Vaše působení zde? Shodneme se, že nehrajete špatný hokej.

Nehrajeme, ale chybí tam ty zkušenosti. Je to vidět hlavně v závěrech utkání. Lehce dostáváme branky, nevyhazujeme puky ze třetiny, to je pak těžké. V týmu jsme samí mladí kluci, rozumíme si, v tomhle je to dobré.

Jezdíte sem z Hradce. Není to někdy náročné?

Není, cesta je výborná. Po dálnici jsme tu za hodinu a půl. Můžeme tu být na hotelu, když je den dva volno, tak jedeme domů. Je to v pohodě.

Tady Vám sezóna zanedlouho skončí, takže půjdete zpátky do Hradce. Soustředíte se už teď na hokej v Hradci?

To ne. My tam pojedeme trénovat a čekat na příležitost, jestli nějaká přijde. V play-off se může někdo zranit, ale to rozhodně nikomu nepřeju. Uvidíme, jak to dopadne.

Děkujeme za rozhovor.