16. 6. 2019 | Martina Kramerová

Nejdřív Chicago, pak dvacítka! Náročné, ale hrozně mě to bavilo, hlásí talent Svoboda

Nová sezona ještě ani nezačala a útočník Přemysl Svoboda už má pořádně napilno. Kromě suché přípravy v Litoměřicích absolvoval v uplynulých dvou týdnech hned několik zajímavých akcí. Nejprve vyrazil za velkou louži, kde se zúčastnil combine testů v týmu Chicago Blackhawks. Poté se hlásil trenéru Varaďovi na prvním přípravném kempu reprezentace do dvaceti let, nakonec si se čtyřkou spoluhráčů střihl charitativní Běh pro hospic. I když podle něj byly uplynulé dny hektické, rozhodně si nestěžoval. „Bylo to sice náročné, ale hrozně mě to bavilo. Hokej je to, co miluju. A snažím se mu dávat co nejvíc,“ přiznal nadějný forvard.

Před nedávnem jste absolvoval combine testy v jednom z týmů NHL. Jak jste se k takové příležitosti dostal?
Nějakou dobu mě sledoval český skaut, který pracuje pro Chicago. Chodil se pravidelně dívat na zápasy a já si díky svým výkonům vysloužil pozvánku na tyhle testy. Byl jsem za ni moc rád a samozřejmě ji přijal.

Co všechno bylo náplní testů a jakým způsobem akce probíhala. A čím na vás organizace Blackhawks zapůsobila?
První dva dny po příletu jsme dostali čas na aklimatizaci, třetí den už se konaly různé testy na suchu – Wingate, VO2 Max, skoky, testy na sílu, zápěstí, bench, shyby a další podobné věci. Potom se šlo na led, kde se dělala různá cvičení. Čtvrtý den už jsme měli na programu jenom led. Měli jsme různá postřehová cvičení nebo trenažér na zkoušku naší reakce při různých modelových situacích.

Přemysl Svoboda na testech v Chicagu.

Která cvičení pro vás byla nejnáročnější? Setkal jste se s nějakými novinkami, s nimiž jste prozatím neměl co dočinění?
Většinu těch testů jsem viděl poprvé v životě. Ale naštěstí jsem to odkoukal od kluků, kteří do toho šli přede mnou, takže jsem se s tím dokázal nějak popasovat. Třeba skoky do strany byly něco úplně nového. Nejtěžší byl asi test, při kterém jsme třicet sekund makali na kole. Co jsem ale slyšel, bylo to z mé strany prý i docela dobré. Na suchu jsem patřil k té lepší polovině, možná do poloviny. Na ledě už to bylo lepší.

K čemu vlastně takové testy slouží. Jak vám mohou z pohledu kariéry pomoct?
Testy ukážou, jak je hráč trénovaný, připravený, jakou má sílu, výdrž a tak dále. Na ledě zkoumali, jak to hráč umí s pukem, jak umí bránit, střílet, jaké má hokejové myšlení a tak. Určitě jsou hodně zajímavým ukazatelem toho, jak na tom dotyčný hráč je a na čem by třeba měl zapracovat. Teď bude draft a uvidíme, jestli mě třeba někdo vybere. To bych určitě letěl zase na nějaký kemp. Ale že bych šel do Ameriky nebo do kanadské juniorky, tak to asi ne. Tu cestu mám nastavenou trošku jinak. Chtěl bych hrát v Česku, i kdybych byl draftovaný. A pokud bych měl výkonnost, tak bych se vydal zkusit štěstí za moře. NHL je můj sen a udělám pro to všechno. Ale uvidíme, jak to všechno dopadne.

Reprezentace? Velká čest, říká Svoboda

Po testech v Chicagu jste se vydal na sraz reprezentační dvacítky. Jak velká je to pro vás osobně pocta být v nominaci? I když se zatím jednalo jen o přípravný kemp.


Být v reprezentaci je pro mě velká čest. Je to první kemp a je důležité, jak se člověk ukáže. Prosinec je za chvíli a každý hráč chce na mistrovství jet. Takže jsem byl opravdu moc rád a snažil se do toho dát všechno.

Co všechno pro vás trenéři během pěti dní nachystali?
Bylo toho hodně. Jak suchá příprava, tak tréninky na ledě. A to dvoufázově. Ale musím říct, že mě to bavilo. I když se samozřejmě dostavila i únava. Ale na takové akci to z člověka brzy spadne a maká, co to jde.

Reprezentae do dvaceti let na přípravném kempu v Jihlavě.

Mohl vám pomoct i fakt, že jste se na kempu potkal se spoustou spoluhráčů z Litoměřic a mohl oprášit vzájemnou spolupráci?
Kluci z Litoměřic, co na kempu byli, sice byli ve druhé skupině, ale bylo to pro mě dobré třeba kvůli partě. Oproti Americe jsem většinu kluků znal a bylo to hned lepší.

Přestože sezona ještě ani nezačala, absolvoval jste toho už hodně. Bylo hodně náročné to skloubit a pobrat dostatek sil?
Bylo to sice náročné, ale strašně mě to bavilo. Je to hokej, to, co miluju a snažím se tomu dávat co nejvíc. Takže se to určitě dalo zvládnout.

Teď se vrátíte k přípravě v Litoměřicích. Čekají vás ještě dva týdny suché. Jak se na ně těšíte?
To už je trošku horší. Ale letní příprava je potřeba, abychom byli dobře připravení na sezonu. Náš kondiční trenér je člověk na správném místě a ví, co dělá. Takže všechna cvičení a tréninky mají smysl.

Před nástupem na led si ještě užijete červencové volno. Jakým způsobem budete dobíjet baterky?
Chystám se na dovolenou s kamarády z Litvínova. I na ní ale budu trénovat. Protože jak člověk netrénuje, tak z toho může rychle vypadnout. Takže se budu udržovat, abych pak byl na sezonu co nejlíp připravený.