18. 10. 2017 | Luňáček Jan

Měli bychom hrát celý zápas jako poslední třetiny, konstatuje Patrik Miškář

V utkání proti Jestřábům z Prostějova se za Litoměřice střelecky prosadil hráč s číslem 14 Patrik Miškář, který zároveň patřil při svém mládí v týmu kališníků mezi nejstarší útočníky na ledě. Patrik nastupuje v útoku domácích již několik sezon a jeho mateřským klubem je Mountfield Hradec Králové.

Patriku, můžete nám zhodnotit dnešní utkání proti Jestřábům z Prostějova?

Myslím si, že jsme od začátku nezačali hrát dobře. Podle našich představ jsme začali hrát asi až v poslední třetině, což se stalo doma už několik zápasů zpět. Takhle to ale hrát nejde. Abychom sbírali body, tak na to tento výkon, bohužel, nestačí.

Poslední domácí zápasy vypadaly jako přes kopírák. Čím to je ,že se nedaří výhry za tři body?

Kdybychom začali hrát naplno od začátku zápasu, tak vstřelíme tři nebo čtyři branky a soupeř se pak již na moc nezmůže. My ale začneme hrát vlažně a většinou dotahujeme skóre a ke konci utkání v poslední třetině je většinou těžké se zápasem něco udělat.

Vy jste dnes patřil i přes svých dvacet jedna let mezi nejstarší hráče na ledě. Jak moc chybí zranění hráči?

To, že jsem dnes patřil mezi nejstarší na ledě jsem si vůbec neuvědomil. Většinou to bylo obráceně. Ale zkušení hráči v některých fázích zápasu opravdu chybí. Ale na to se nemůžeme vymlouvat. Musíme začít hrát tak, jak na začátku sezony. Přeci jen i mladí již mají něco odehráno.

Vy jste v Litoměřicích již třetí sezonu. Znáte dobře zdejší prostředí. Co říkáte letošnímu týmu?

Já jsem v Litoměřicích opravdu třetí sezonu. První rok jsem zde odehrál asi deset utkání. Loňskou sezonu jsem odehrál celou zde a letos občas nastupuji v Hradci Králové a tady v Litoměřicích. Tým se zde měnil každý rok a letos je tu opravdu spousta mladých hráčů. Dokonce mladších než já. Mělo by to ale být znát na ledě. Měli bychom dobře bruslit, ale ještě je třeba naučit se dohrávat souboje.

Dnes jste v utkání měli možnost opět hrát přesilovku pět ku třem, které se vám ale moc jako týmu nedaří proměňovat. V předchozích zápasech to bylo také tak. Přitom tyto přesilovky mohly rozhodovat zápasy.Čím to je?

Je to tou zkušeností. Hrát jednodušeji a více střílet. Ne jen hledat lépe postaveného spoluhráče. Hrát to více do branky. Pak tam snad i něco padne. Třeba se to podaří v příštích zápasech.

Fyzicky na soupeře ale stačíte. Je to vidět v posledních třetinách, kdy váš výkon jako týmu graduje.

To je pravda. Smůla je ale asi v tom, že se na začátku zápasu přizpůsobíme hře soupeře a nehrajeme tu svou hru. To se nám daří až v těch třetích třetinách. Ale to je pak někdy i dost pozdě na to, abychom uhráli více bodů.

Teď vás opět čeká zápas venku a ve středu doma utkání proti Frýdku Místku. Jak to vypadá s návratem zraněných spoluhráčů?

Tak, to já moc informací nemám. Snad se již vrátí Radek Pilař, který se zranil v utkání za Hradec v cizině a doufám, že z dnešního zápasu nemáme dalšího zraněného. To už by bylo trochu moc.