Trochu jinou cestu zvolil bývalý kališník David Hamr. Za sebou už má druhou sezonu v týmu EV Zug v nejvyšší švýcarské dorostenecké soutěži a celkem úspěšně bojuje o místo v sestavě. „Dost mi dalo, že jsem se osamostatnil a naučil se jazyk,“ našel mladý útočník hlavní výhody toho, proč se rozhodl odejít do zahraničí.
Ve Švýcarsku jsi zatím odehrál dvě sezony. Co ti daly do osobního i hokejového života?
Hlavní bylo to, že jsem se osamostatnil. Bydlím tam bez vlastní rodiny. Dost mi také dalo, že jsem se naučil jazyk. Hokej je pomalu všude stejný, spíše je jiné prostředí, jiné zázemí, jiný kolektiv. Musel jsem se nejdříve naučit komunikovat a spřátelit se.
Co tě vůbec přimělo k tomu, abys zkusil zahraniční angažmá už v dorosteneckém věku?
Chtěl jsem někde hrát nejvyšší ligu. Pro Švýcarsko hovořila možnost naučit se cizí jazyk, což byla výhoda oproti Česku.
Jak byla zprvu náročná komunikace? V týmu jsi jediný Čech, jinak tam jsou Švýcaři, Italové i jeden Thajec a další národnosti.
Ze začátku jsem se domlouval jen anglicky. Po roce jsem začal trochu více mluvit i německy, protože tou se v kabině mluví především.
Jak v Zugu vypadá zázemí pro hráče? Je to třeba, co se vybavení týče, podobné jako v Kalich Areně?
Už nyní je tam zázemí na celkem vysoké úrovni, stadion je tam větší, ostatně i samotný klub je větší. Momentálně tam ale připravují projekt výstavby nové budovy, kde kromě hokeje budeme mít i školu, takže bude vše ještě pohodlnější.
Bydlíš někde v rodině nebo s týmem?
Bydlím v rodině svého spoluhráče. Jeho starší brácha odešel hrát do Švédska, takže bydlím v jeho pokoji.
Jak vypadá tvůj běžný den ve Švýcarsku?
Ráno vstanu a jdu na trénink. Od deseti do třech hodin pak mám školu, načež jedu autobusem opět na stadion. Tam strávím s kamarádem před odpoledním tréninkem třeba hodinu, potom trénujeme třeba až do osmi hodin večer.
Jak velkou důležitost přikládají Švýcaři vzdělání při sportu?
Opravdu velkou, na vzdělání se hodně dbá.
Musel jsem se hodně snažit, abych se udržel v týmu
Jaká je v týmu konkurence? Je náročné se v kádru udržet?
Minulou sezonu tomu tak bylo, hráči ročníku 2003 byli hodně dobří. Musel jsem se hodně snažit, abych se udržel v sestavě. Příští ročník ale budu hrát s hráči ročníku 2005, tak doufám, že budu bodovat.
Dalo by se říct, že je něco, co ti třeba z domova chybí?
Ani zas tak ne. Možná jen, že tady jsem měl vše kousek od domu a tam musím dojíždět autobusem.
Jeden týden jsi odtrénoval i zde s týmem v Litoměřicích. Jaké bylo na malou chvíli se vrátit mezi své někdejší spoluhráče?
Určitě bylo dobré, že jsme se po nějaké době opět společně potkali.
Doporučil bys i dalším vydat se tou cestou, jakou jsi zkusil ty?
Samozřejmě. Lze tam získat plno nových zkušeností, ať už co se týče jazyka, ale i dalších dovedností.
