29. 6. 2019 | Vít Trubička

Hudební styly v litoměřické kabině: Co poslouchají dorostenci a junioři?

Tak, jako je to snad ve všech hokejových kabinách obvyklé, i v těch litoměřických se poslouchá hudba. Různé kabiny navíc mají různé styly, někde se i kombinují, navíc se rozlišuje, zda se jedná o hudbu před zápasem či okolo tréninku. Jak to funguje v kabinách litoměřických juniorů a dorostenců? To objasnili Jan Smola a Václav Kühn.

Litoměřická juniorská kabina má svá hudební specifika taková, že neexistuje styl, který by se zde hrál prakticky výhradně. Jak objasnil útočník Jan Smola, každý z kluků má svůj vkus, tudíž není obvykle v kabině jeden konkrétní DJ. Jiné písničky se pouští u juniorů před tréninky, kdy je to většinou podle nálady a chuti, jiné před zápasy. Tam se chopil role dýdžeje právě Jan Smola a volil takovou skladbu playlistu, která hráče namotivovala, aby šli do zápasu nabuzeni a vyhecovaní

Trochu obdobně to vypadá v kabině dorostenců. Tam také různí hráči poslouchají různé styly, které také pouští. Gólman Václav Kühn se ovšem svěřil, že přesto všechno hraje v kabině nejvíce skupina Milion +. Před tréninkem si dorostenci pouštějí více oddechové písničky, před zápasem, mají podobně jako junioři motivační playlist.

Dorost během utkání s Chebem

Těmi hlavními, kteří se starají o projekci hudby v dorostenecké kabině Stadionu jsou oba asistenti kapitána Kryštof Hrzán a Jakub Marcin. Přesto i oni jsou občas vystřídáni, aby nehrálo stále to stejné. Jednu oblíbenou písničku ale mají všichni dorostenci společnou. Zřejmě díky jménu trenéra Vladimíra Domina je v dorostenecké kabině velmi populární song od skupiny Kabát se jménem Láďa.

Jan Smola má ale také zkušenosti i s hudbou v jiných kabinách, a to ze svých působení v pražské Spartě a někdejším B týmu Stadionu. Ve Spartě fungoval režim takový, že kdokoliv se dostal k reproduktorům jako první, ten pouštěl hudbu. Tudíž obdobně jako v Litoměřicích neexistoval jednotný styl toho, co poslouchala kabina. Zatímco v litoměřické rezervě se držel kurz starších písniček z osmdesátých a devadesátých let minulého století. Ovšem i s nimi byl Smola spokojen, neboť ho dokázaly dobře nabudit k tomu, aby se o zápase cítil v pohodě.

Ostatně, co se hudby týče, neměl Jan Smola problém v žádné kabině, ve které se nacházel. Osobně má rád skoro všechny hudební styly, takže si bez problému poslechne, cokoliv kde hraje. Zatímco Václav Kühn občas s výběrem hudby v kabině není vždy spokojený. Sám také poslouchá různé styly, ponejvíce skupinu Milion+. Proto se dýdžejové v kabině dorostu střídají, aby si každý alespoň někdy našel to svoje a byl spokojený.