2. 10. 2016 | Jan Luňáček

Dnes jsme si vytvořili málo šancí, konstatuje po porážce Matúš Paločko

V letošní sezoně WSM ligy se v kádru litoměřického Stadionu objevuje s číslem 15 slovenský útočník Matúš Paločko, který byl již v Litoměřicích v přípravném období v sezoně 2012/2013. Tentokrát jeden z nejlepších útočníků předcházejícího klubu, extraligového Popradu, v Litoměřicích podepsal smlouvu a již se stal nejlepším střelcem Stadionu. Matúš Paločko krátce zhodnotil utkání proti Motoru České Budějovice.

Matúši, můžeš nám říci něco k dnešnímu utkání? Čekal vás atraktivní soupeř z Českých Budějovic.

Na dnešního soupeře jsme se svědomitě připravovali a je škoda, že nám to nevyšlo. Vstřelili nám první, trochu náhodný gól, kdy to hráč trefil přímo ze vzduchu. Druhá branka padla po střele z velké dálky a bylo to dva nula. Řekli jsme si, že se ještě nic neděje a pak se nám podařilo vsítit branka a dá se říci, že jsme se i herně chytili. Bohužel, dostali jsme třetí branku,a to bylo špatné. Děláme velké množství individuálních chyb ve středním pásmu a tím dáváme šanci soupeři na rychlé protiútoky. Pak nás bruslení zpět stojí strašně moc sil.

Překvapil vás soupeř svou hrou?

Oni hráli hrozně jednoduše. Dařilo se jim jít do protiútoku ve velké rychlosti a my jsme je těžko dojížděli. My naopak hráli úplně opačně. Kombinovali jsme ve středním pásmu a pokud jsme se dostali do jejich pásma, tak jsme se tam udrželi jen krátkou chvíli. Dnes se na nás valilo velké množství protiútoků.

Vy jste v poslední době bodovali i na hřištích soupeře. Byl to náznak toho, že se týmu lepší forma. Dnes to asi nebylo o špatné formě, ale soupeř vás prostě přehrál. Je to tak?

Dnes jsme měli málo šancí a málo jsme si jich vytvořili. Moc jsme se netlačili před branku. Měli jsme více využívat obránců a prostě puky pálit na branku. My jsme dnes dali pouze jednu branku a na jednu branku se doma nedá vyhrávat.

Ty jsi přišel do týmu jako posila do útoku a dá se říci, že svou roli plníš. Jsi už nejlepším střelcem Stadionu.

Já jsem s touto rolí do Litoměřic přišel. To, že se mi daří střílet branky je i zásluhou toho, že mi někdo dobře nahraje. Snažím se týmu pomoci, ale je jedno, kdo branku vstřelí. Důležité je to, aby se vyhrávalo.

Ty jsi již v Litoměřicích před časem byl. Ale vrátil jsi se na Slovensko. Co tě vedlo k tvému návratu zpět?

Já jsem si i po svém odchodu z Litoměřic každý rok telefonoval s panem trenérem i panem manažerem zdejšího klubu. Tento rok to vyšlo a domluvili jsme se na podmínkách mého působení zde. Jsem rád, že jsem zde zpět a jsem tu spokojený.

Znal jsi někoho z letošního kádru kališníků, když jsi se do Litoměřic vracel?

Některé hráče jsem znal, protože tu byli už při mém prvním působení. Většinu jsem poznal při přípravných zápasech, i když někteří teď odešli hrát do Děčína. Ale znal jsem tu plno lidí, kteří pracují okolo hokeje. Znám i kluky, kteří hrají hokejbal. Už tu mám hodně známých.

Ty bydlíš pravděpodobně v Kalich Areně. Máš to domů poměrně daleko.

Je to tak. Bydlím na zimní stadioně a vyhovuje mi to. Mám všechno blízko. Zatím ještě nehledám byt, protože jsem sám. Litoměřice se mi líbí. Je to hezké historické město. Už jsem si ho prochodil celé. Chodil jsem třeba i k Labi, a když byl volný čas tak i na hokejbal a chodím se dívat i na fotbal.

Na jak dlouho máš v Litoměřicích smlouvu?

Zatím do konce dubna příštího roku. Pak uvidíme, co bude dál.