14. 11. 2019 | Martina Kramerová

Brankář Král po zranění: Jsem rád, že jsem zpátky. Výhru bych chtěl věnovat

V zářijovém duelu s Havířovem si přivodil zranění, které ho na takřka dva měsíce vyřadilo ze hry. Po reprezentační pauze se však Tomáš Král opět postavil mezi tyče a pomohl Stadionu k vítězství. A to nejen svými zákroky, ale i vychytanými nájezdy. „Na zápas jsem se hrozně těšil a jsem moc rád, že jsem zpátky. Výhru bych chtěl věnovat všem, kteří mi pomáhali při návratu zpátky na led,“ přiznal litoměřický brankář.

Duel se Sokolovem jste odchytal po dlouhém zranění a nucené pauze. Jaký to pro vás byl návrat?
Na zápas jsem se hrozně těšil. A taky na kluky, až jim budu moct pomoct v zápasech a ne jim jenom fandit z tribuny. Asi žádný sportovec nechce být zraněný, takže mi to čekání přišlo nekonečné. Proto jsem moc rád, že jsem konečně zranění doléčil a mohl nastoupit.

Nezapracovala v prvních pár minutách o něco větší nervozita než obvykle? Přece jen jste naposledy sehrál ostrou bitvu v září.
Nemůžu říct, že bych byl nervóznější než obvykle. Jen jsem byl po pauze natěšenější.

Jak jste se cítil přímo na ledě? Nelimitovalo vás nic?
Bylo to trošku zvláštní. Před prvním zápasem sezony se hrají přáteláky, aby člověk nešel rovnou do ostrého utkání, ale takhle po zranění to udělat nejde. Ale byl jsem hlavně rád, že už můžu hrát, a to byla ta nejdůležitější emoce, kterou jsem při zápase vnímal. Že jsem zpátky. Snažil jsem se si ten zápas užít a pomoct klukům. Oproti tomu, kdy se člověk se zraněním trápí doma a může zápasy jen sledovat, to bylo skvělé. Ale zase si zdraví začnete ještě víc vážit. Jinak mě nic nelimitovalo. Doufám, že už je všechno v pohodě.

Vedla k tomu určitě náročná cesta. Rekonvalescence trvala skoro dva měsíce. Jakým způsobem probíhala?
Nějaký čas jsem musel dodržovat úplný klid, což mi přišlo nekonečné. Jen jak to šlo, začal jsem chodit na fyzioterapii a cvičení k Michalovi Rukavičkovi do Plzně. Začal jsem cvičit, co jsem mohl, hodně jsem chodil plavat a postupně se vrátil do Litoměřic, kde jsem začal pracovat s naší fyzioterapeutkou Veronikou a kondičním trenérem Ondrou Kredbou. Pak na ledě už jsem trénoval s Benem Sequensem a Radkem Tothem. Myslím, že všichni udělali maximum a já bych jim za to chtěl moc poděkovat. A středeční výhru na nájezdy bych jim chtěl věnovat.

Čekali jsme, že to bude těžké, řekl Král

Vraťme se k samotnému utkání. Mohl byste ho zhodnotit?
Myslím si, že v porovnání se zápasy před reprezentační pauzou to z naší strany nebylo úplně ideální. Možná je to trošku daň za to, že máme jiný režim než většina ostatních týmů. Zatímco jiné celky reprezentační pauzu využijí, aby natrénovaly to, co jim předtím nešlo, a zapracovaly třeba na systémových věcech, tak my to máme rozházené tím, že většina hráčů jezdí reprezentovat. Zatímco ostatní hráči si mohou odpočinout, reprezentanti sehrají za ten týden tři těžká utkání, takže jsou pro nás všechny ty zápasy po pauze většinou těžké. Středeční duel nebyl jiný, a proto jsou body, které jsme získali, o to cennější.

Výhru jste urvali až na nájezdy. Vám se podařilo chytit všechny tři pokusy soupeře. Připravoval jste se na „penalty“ nějak speciálně? A se kterým střelcem jste měl největší problémy?
Na nájezdy jsem se nijak speciálně nechystal. Příprava probíhala klasicky jako na každý jiný zápas. Ani trenéři mi před samotnými nájezdy neradili, jak vyzrát na jednotlivé střelce. Jsem rád, že se mi podařilo všechny tři chytit a že naši kluci ty své na druhé straně proměnili. Asi nejlepší nájezd provedl na sokolovské straně Vracovský, ale naštěstí se mi to povedlo chytit.

Sokolov nakonec dokázal vydolovat bod a celkově vám hodně zatápěl. V čem vám dělal největší problémy?
My jsme i trošku čekali, že i když se Sokolov herně i výsledkově trápí, tak pauzu využije k tomu, aby nabral nové síly a všechno zkonsolidoval. Na hráčích soupeře byla vidět chuť to zlepšit, ale my jsme s tím trošku počítali. Celkově měli dobrý pohyb a byli důraznější než v předchozích zápasech.

Dá se říct, že tabulkové postavení Baníku neodpovídalo jeho výkonu?
Tabulkové postavení soupeře mohlo svádět k tomu, abychom si mysleli, že to půjde snadno. Ale s tím jsme rozhodně nepočítali. Věděli jsme, že je Sokolov silný protivník. O tom jsme se přesvědčili už v přípravě. Rozhodně jsme tam nejeli s disrespektem. A potvrdilo se, že hráči Baníku pořád chtějí bojovat o co nejlepší výsledky.

V sobotu vás čeká šlágr kola. Do Kalich Areny dorazí vedoucí Motor. Jak se na bitvu prvního a druhého týmu tabulky těšíte?
Určitě to bude atraktivní zápas. Motor je jasný favorit soutěže, takže to bude hodně těžké. My se ale musíme soustředit na sebe a využít motivaci v náš prospěch. Musíme se soustředit na to, abychom hráli to, co chceme. Že bychom v téhle době hráli jako druhý a první tým tabulky, o tom jsme ani nesnili. Chceme podat stoprocentní výkon a udělat všechno pro výhru.