Na trenérské lavici Litoměřic načne David Bruk při středečním startu Chance ligy už svou druhou sezonu. Loni dovedl mužstvo k vynikajícím výsledkům a úspěšný chce být i v následujícím soutěžním ročníku. O sestavě už má jasno a s týmem chce hrát i s ohledem na mladé hráče rychlý kombinační hokej. „Tým je strašně mladý, k čemuž patří nasazení, pohyb a entuziasmus, který hráčům nechceme brát, protože to je v současné době to nejlepší, co nám mohou nabídnout,“ prozradil. Rozvyprávěl se i o tom, jak se povedla příprava nebo na čem musí mužstvo ještě zapracovat.
Kališnická příprava je minulostí. Teď už tým čekají ostré zápasy v Chance lize. Jak byste přípravné období zhodnotil?
S přípravou jsme celkově spokojení. Menší problém nastal jen před čtrnácti dny, kdy se nám v jednom přátelském utkání zranili hned čtyři hráči. Byla to škoda, protože jsme pak nemohli hrát v kompletním složení, v jakém bychom chtěli nastoupit do sezony. Naštěstí to nebylo nic vážného. Trošku větší komplikací je zranění Jirky Jebavého, který si vážně poranil koleno a ještě úplně není jasné, kdy bude moct začít naplno trénovat a kdy se objeví v ostrém utkání.
Do jaké míry vámi zmíněná zranění a navíc i občasné absence hráčů, kteří plnili reprezentační povinnosti, ovlivnily závěrečnou fázi přípravy?
To, že hráči odjíždějí na reprezentační kempy mládeže, je dané projektem Dukla. Proto s těmito absencemi počítáme. Zranění ovlivnila přípravu jako takovou minimálně, protože jsme mohli vyzkoušet další hráče. Stejně jsme měli v plánu, že sestava bude trochu migrovat. Trošku dřív jsme ale chtěli začít pracovat na standardních situacích - buly, přesilových hrách a oslabeních, což kvůli zraněním nešlo. Protože právě tihle hráči jsou součástí speciálních formací, které se budou v sezoně objevovat na ledě. Rozhodně se ale nechceme vymlouvat na to, že by to mohlo ovlivnit start soutěže. Takové problémy jsou a budou vždycky a my se s nimi musíme umět vypořádat.
O skladbě útoků máme jasno, hlásí Bruk
Během přípravných utkání jste zkoušeli různé varianty sestavy a složení jednotlivých formací. Máte už zcela jasno, jak budou lajny poskládané?
V přípravě jsme hráče točili a hledali různé varianty, kdo by s kým mohl nastoupit. Hlavně jsme hledali prostor pro Kangase a Korkiakoskiho. Na začátku jsme uvažovali, že by nastupovali spolu, protože nám to přišlo logické. Chvíli tak hráli a pro Kangase, který je nový, to muselo být dobré, aby se lépe zadaptoval. Teď máme pocit, že už se sžil s prostředím a není nutné, aby hráli spolu. Celkově musím říct, že teď už na žádných postech neváháme a do prvních zápasů máme o sestavě a složení útoků jasno. Víme, v jakém složení chceme, aby kluci nastoupili. Změna může přijít třeba na základě zranění nebo nemoci.
Když se teď podíváte na kompletní sestavu, jste s její skladbou celkově spokojený?
My jsme spokojení, protože jsme chtěli, aby ten tým takhle vypadal. Jedinou komplikací je, jak už jsem říkal, zranění Jirky Jebavého. Je to jeden ze čtyř starších zkušených beků, zná soutěž a v loňské sezoně hrál velmi dobře. To, že s námi nějakou dobu nebude na ledě, je ztráta.
V týmu máte tři skupiny hokejistů – starší zkušené hráče, mladé talenty z projektu Dukla a jakousi „střední“ generaci mezi nimi. Přistupujete ke všem stejně, nebo se to v některých věcech liší?
Prvně je třeba říct, že všichni se musí přizpůsobit organizaci hry a filozofii týmu. Osobně bych to spíš zúžil na dvě kategorie – mladší hráči a střední generace dohromady a hráči starší. Pro tyhle skupiny je trochu jinak koncipovaný trénink na suchu. Gró toho rozdělení má na starosti kondiční kouč. Každý den trénujeme v podstatě dvakrát, protože máme trénink na suchu a na ledě. Na ledě to mají všichni stejné, jen velice výjimečně můžeme starším hráčům něco zlehčit.
Jak jste prozatím spokojený s prací starších hráčů. Plní své role v týmu a na ledě tak, jak mají?
Ano. Nevidím problém. Myslím, že jsme si starší hráče vybrali dobře. V podstatě tu není kromě Kangase nikdo nový. Ti hráči jsou vyzkoušení. Jsem velmi rád, že se nám podařilo je udržet. Přístup i herní výkony jsou v rámci jejich možností na výborné úrovni.
Co naopak říct k přístupu mladých hráčů. Jak se perou o místo v sestavě?
Musím říct, že jsem mile překvapený. Sledoval jsem suchou letní přípravu, kterou měli na starosti kondiční trenéři, a už tam byla oproti loňské sezoně vidět ze strany mladších hráčů větší aktivita. Při přechodu na led byl vidět velký hlad a chuť se tu udržet. Aktivita a pracovní atmosféra byla velice dobrá.
Tým už si stanovil i svého kapitána a asistenty. Určil tyto funkce realizační tým nebo sami hráči?
Kapitánem bude Aleš Pavlas a jeho asistenty Patrik Marcel a Daniel Voženílek. Volba probíhala jednoduše. My trenéři jsme tyto hráče určili.
Chceme mít neustále šanci na play-off, říká trenér
Na čem chcete z herního pohledu v novém soutěžním ročníku stavět?
Teď asi řeknu klišé, protože asi každý by řekl, že chce hrát rychlý kombinační hokej. Já musím odpovídat stejně. Tým je strašně mladý, k čemuž patří nasazení, pohyb a entuziasmus, který hráčům nechceme brát, protože to je v současné době to nejlepší, co nám mohou nabídnout. Samozřejmě máme nějaké plány k organizaci hry, ale nechceme tyhle hráče extra defenzivně svazovat, protože bychom jim sebrali takovou tu mladickou aktivitu. Takže nám nezbývá než hrát rychlý hokej, který se někdy může zdát trošičku chaotičtější nebo nepřesný, protože kluci budou hrát ve velké rychlosti. Ale musíme jít tímhle směrem. Chceme připravit některé hráče na současnou nebo i budoucí dvacítku.
V přípravě mužstvo mohlo zkoušet různé herní prvky a varianty a zjistit, jak fungují. Co už podle vás stačí jen vypilovat a kde je potřeba naopak ještě víc zapracovat?
Na to se těžce odpovídá, protože soutěž ještě nezačala a jediný ukazatel jsou přípravná utkání. Mohl bych říct, že něco bylo v tom a tom přáteláku dobré, ale v ostrém utkání to může být úplně jinak. Každopádně máme vesměs pocit, že je to konsolidované. Na některých věcech pracujeme a budeme s tím mít problémy. Je to třeba důraz v brankovišti. I z toho pohledu, že tým je relativně mladý, někteří kluci jsou navíc menšího vzrůstu a jsou lehčí, takže potřebují nabrat nějaká kila. Některé věci musíme nahradit pohybem, entuziasmem a kombinací. Nebude to tak jednoduché oproti ostatním týmům, které budou mít starší kádry. Ale zbytek nám napoví soutěž. Zápasů bude hodně za sebou, takže to nám otevře oči, kde nás tlačí bota a kde je to v pohodě.
Nová sezona začne co nevidět. Bude se hrát v novém modelu, máte nově poskládané mužstvo. Jaké jsou týmové cíle pro ročník 2019/2020?
Už loni jsem se nechtěl k plánům a cílům vyjadřovat a sezona byla úspěšná. Takže bych se toho zvyku držel a nechtěl bych alibisticky říkat, že když máme mladý tým, bude dobré skončit třeba do 13. místa. Ani nebudu vykřikovat, že půjdeme do play-off. Je potřeba se koncentrovat na práci a i když je to klišé, jít zápas od zápasu. Sezona je dlouhá. Nebo spíš může být dlouhá a nemusí. Svým způsobem se může o rozdělení do play-off rozhodovat už v listopadu. Logicky bychom chtěli hrát nahoře, ale základem stále je, abychom měli na ledě velkou porci mladých hráčů. Z loňska máme zkušenost, že mladí hráči hráli velmi dobře, ale bodově se začali prosazovat až někdy na přelomu října a listopadu. Do té doby sezonu táhli starší. Takže uvidíme, jak to mladí zvládnou a jestli se bude podobný jev opakovat, nebo ne. Podle toho si můžeme říct, jaké budou další ambice. Ale rozhodně chceme hrát tak, abychom měli neustále šanci na play-off. Zároveň je pro nás strašně důležitá věc, jak si povedou hráči směrem k juniorskému MS, které se koná letos v Čechách.
V roli trenéra jste absolvoval už nespočet sezon. Jak se těšíte na tu další? Provází vás třeba mírná nervozita?
Samozřejmě cítím určité napětí. Když člověk stojí na střídačce nebo je s klukama na ledě a už nemůže hrát, chce samozřejmě uspět a je mu jasné, že to není jednoduché. Všichni kolem nás se dobře připravovali a dělali maximum pro to, aby uspěli. To napětí tam je, abych byl neustále ve střehu. A pokud by tam nebylo, bylo by to špatné.
