29. 7. 2010 | Jan Luňáček

Tady se neslibuje nic, co se nedá splnit, konstatuje Jindřich Setikovský

Druhým trenérem, který povede po boku Daniela Tvrzníka litoměřický Stadion v 1. lize, bude velezkušený matador prvoligových klubů Jindřich Setikovský. Plzeňský rodák na severu Čech dosáhl již vynikajících výsledků na střídačce ústeckého Slovanu. Popřejme panu Setikovskému a Danielu Tvrzníkovi s jejich týmem klidné plutí v prvoligových vodách.

Pane Setikovský, jste pro příznivce litoměřického hokeje novou tváří. Můžete nám v krátkosti přiblížit vaši trenérskou kareiéru?

Jestli mám být hodně stručný, tak po celou svou trenérskou kariéru jsme trénoval týmy 1. ligy. Největší úspěchy jsme měl asi v Úsí nad Labem, kde jsem byl dva roky a kde jsme rozjížděli postupové ambice do extreligy. Pak jsem byl v Šumperku, se kterým jsem během pěti let dvakrát postoupil do 1. ligy. Dva roky jsem také působil v extralize v Plzni, kde jsem dělal asistenta panu Trachtovi. Myslím si, že jsem toho v hokeji už zažil hodně. Je to úděl trenéra, působit tam, kde je o něj zájem a kde má také hokej zelenou.

A do Litoměřic vás přivedl kdo?

Do Litoměřic mě přivedl Dan Tvrzník, který mi za mého působení v ústeckém klubu dělal v týmu kapitána. Vycházeli jsme spolu velmi dobře, vím, že je to fajn chlap a zároveň je férový. Samozřejmě jsem měl také dobré zprávy o to, že Litoměřice nejen překvapivě postoupily do 1.ligy, ale že je tu i nový krásný zimní stadion, který je úplně ideální pro prvoligový hokej.

Jak se vám tedy v Litoměřicích po hokejové stránce líbí?

Absolutně nic mi tady neschází. Samozřejmě, vždy je vaše působení hodnoceno podle toho, jaké máte výsledky, a to se teprve uvidí. Zatím jsem nabyl pocitu, že se tady dělá hokej na poctivé a férové úrovni. Hráčům se neslibuje nic, co se nedá splnit. Každý hráč přijde do týmu a má nějaké podmínky. Tady v Litoměřicích i řada dobrých hráčů slevila ze svých požadavků. Každý je srozumněn s tím, že tu nebude brát extra vysoký plat. V týmu by měl zůstat ten týmový duch, jaký tu byl vloni a se kterým se slavil úspěch.

Mezi litoměřickými fandy a hokejisty panovala v loňském roce přátelská atmosféra. Nebojíte se po postupu do 1. ligy přehnaných ambicí ze strany fanoušků?

Ambice musíme trochu krotit. My jako nováčci bychom měli mít ambice pohybovat se v nesestupových vodách a snažit se vyhnout baráži o sestup. Neměli bychom mít, jak se říká, velký oči a udržet v Litoměřicích 1. ligu v klidu.

Jste spokojen s tím, jak se tým buduje, a s posilami, které postupně přichází?

O tom je předčasné hovořit. Jsme teprve čtvrtý den na ledě. Ale je tu dost hráčů, které znám a které jsem dokonce trénoval, i těch, které neznám. Ve výběru hráčů dost věřím druhému trenérovi Danu Tvrzníkovi, který vloni dokázal skoro hokejový zázrak a s mnoha hráči letošního týmu tady tu 1. ligu pro Litoměřice vybojoval. Dan má podle mě hokejové oko a umí dobrého hráče poznat. Také budeme brát v potaz to, jak hráč zapadne do kabiny. Nechceme do kabiny nafoukané hráče, kteří nezapadnou do kolektivu.

Spolupráce s vedením litoměřického hokeje je zatím na dobré úrovni?

Jak jsem již říkal, dlouhá léta se znám s Danem Tvrzníkem, teď jsem poznal i jeho otce, který se o hokej v Litoměřicích stará. Je to z mého pohledu také slušný a férový chlap. Zatím všechno běží tak, jak běžet má. Jestli budou výsledky, to je druhá věc. Sport je v tomto pohledu nepředvídatelný, ale určitě všichni uděláme v týmu maximum, abychom byli spokojeni. Ve vedení litoměřického hokeje jsou mladí a perspektivní chlapi.

Jak proběhla letní příprava? Panuje spokojenost, nebo se něco nepodařilo?

Jediný problém byl v tom, že jsme se sešli až po polovině května, ale to nemohl nikdo ovlivnit. Bylo to způsobeno tím, že Stadion svou loňskou sezonu pozdě skončil. Pak se také nějaký čas spekulovalo o tom, zda 1.ligu hrát, nebo postup prodat. Čekalo se také na vyjádření litoměřické radnice, a to nějakou dobu trvalo. Zhruba deset dní z letní přípravy nám chybí. Letos začíná ligová sezona až 15. září, takže máme snad ještě dost času manko dohnat.

Stadion teď čeká řada atraktivních přátelských zápasů. Jak se vám podařilo takovýhle kalendář sestavit?

Velice atraktivní soupeř je určitě Slavie a já si myslím, že tento zápas je velice dobře načasovaný. Bude to první hokejový zápas v nové aréně, a to musí diváky přitáhnout. Tady je vidět schopnost litoměřického hokejového managmentu, ale je to také o kontaktech. I já jsem se snažil domluvit se s Plzní, ale kalendář přátelských zápasů se dával dohromady dost pozdě a řada týmů už měla přáteláky nasmlouvané jinde. Ještě jednou musím pochválit manažera klubu.

V Litoměřicích trávíte dost svého času. Jak si volný čas užíváte?

Možná mi to ani nebudete věřit, ale když se začne trénovat dvoufázově jako teď, tak toho volného času moc není. Ráno dvě hodiny trénink na dvě party, předtím hodinu na přípravu obsahu tréninku a odpoledne další hodina a půl. Já sám se také ještě dost sportuju, jezdím tu na kole a věnuji se i jiným sportům. Rodinu mám v Plzni a dojíždět nemohu. Samy o sobě jsou i Litoměřice krásné město. Kdysi jsem tady byl, hrál jsem tu hokej ještě na nezastřešeném zimáku. Ale je to už strašně dlouho. Odehrajete zápas a jedete pryč. Čas na prohlídku města není. Teď jsem měl i dost času si město projít a je opravdu krásné.

Poslední otázka. Vaše nejoblíbenější hospůdka v Litoměřicích?

Přiznám se, že si občas dám pivo, jsem Plzeňák, ale tři piva je mé maximum. Chodím občas do restaurace Na Statku. Mám to tam nejblíž a druhá věc je ta, že je tam zahrádka a můžu sedět venku. Chodí tam také příjemní návštěvníci, je tam klid a příjemná atmosféra. Mým nápojem je tam 11° Plzeň.