2. 4. 2009 | Jan Luňáček, Michaela Luňáčková

Se sezonou jsem spokojený, kluci zaslouží pochvalu, říká trenér "A" mužstva Dan Tvrzník

Přestože v 2. lize se stále ještě bojuje o postupové místo, Litoměřice svou sezonu již dohrály. A nad očekávání dobře. Jak sezonu hodnotí trenér, jaké jsou vize do sezony příští, co se chystá, to se dočtete v následujícím rozhovoru.

Jak byste pro začátek zhodnotil sezonu z pohledu trenéra týmu „A“ mužstva?

Já myslím, že se sezonou celkově může být celkem spokojenost. Měli jsme cíl dostat se do play-off a vyhnout se záchranářským starostem, což se splnilo. V play-off jsme udělali druhé kolo, s čímž asi málokdo počítal. Považuju to za úspěch. Myslím si, že jsme měli trochu smůlu na rozlosování. První dvě utkání sezony jsme hráli na ledě favoritů – Písku a Milevska – kde jsme sice hráli vyrovnané zápasy, ale nakonec jsme oba smolně prohráli. Je samozřejmé, že začátek je pro každé mužstvo důležitý. My jsme pak bohužel měli ještě sérii sedmi zápasů, kdy jsme sedmkrát v řadě smolně prohráli o gól nebo v prodloužení. Od začátku jsme se pohybovali spíše na zadních pozicích tabulky, ale já jsem pořád věřil, že mančaft je poskládaný tak, že má na víc. To se taky po Vánocích po drobném doplnění kádru ukázalo. Od Vánoc jsme myslím hráli dobrý hokej. Byla tam i série sedmi vítězných zápasů v řadě. Dokázali jsme, že máme na víc, než hrát o sestup. Nakonec myslím, že s tím 14. místem po základní části byla spokojenost, ale přeci jenom jsem po těch povedených zápasech doufal v trochu lepší umístění.

Což se nakonec povedlo, protože když prošli prvním kolem play-off, tak by měli být do 8. místa.

Ano, je to tak.

Jaký byl z pohledu trenéra nejlepší zápas sezony? Taková třešnička na dortu, kdy chlapi hráli to, co měli, a bylo hezké se na to koukat?

Je těžké vybrat jeden zápas, který jsme odehráli nejlíp. Myslím, že povedených zápasů jsme měli víc. Kdybych měl říct jeden, tak díky atmosféře na zimáku a nasazení všech kluků by to byl ten poslední zápas v Průvan aréně v Litoměřicích. Výhra 3:2 na nájezdy nad Milevskem, to mělo všechno i pro diváky. A pak samozřejmě taky ty dva zápasy s Pískem, i když to třeba pro některé diváky nebyl tak pohledný hokej. My jsme však do těch zápasů šli s určitou taktikou, kterou jsme splnili. To bylo pro trenéra asi takové vyvrcholení.

A co nejsmolnější, nebo nejméně povedený zápas? Jestli je vůbec takový...

Z herního pohledu pro měl byl největším zklamáním výkon mančaftu v Kolíně, kde jsme vysoko prohráli. Byl to poslední zápas před Vánoci a myslím si, že přístup k zápasu nebyl správný. To byl jeden zápas. Druhý zápas, který bych zmínil, byl Klášterec. Hráli jsme venku na půdě silného soupeře, vyhráli a pak jsme o ty body přišli. To pro mě byly nejhorší zápasy v sezoně.

Jak docházelo k získávání posil během sezony? Jak fungují přesuny hráčů po funkcionářské stránce?

My všichni tady se v hokeji už nějaký pátek pohybujeme, známe se s lidmi z okolních klubů i z řad agentů a podobně. Já jsme za svoji kariéru se spoustou kluků hrál, buď s těmi, co ještě hrajou, nebo s těmi, co teď trénujou, takže ty kontakty máme. Také ne všichni hráči jsou ve svých klubech v tu danou chvíli spokojení, což se ke mně samozřejmě donese a pak už záleží na dohodě s jednotlivými hráči nebo kluby.

Takže to probíhá během sezony neustále?

Ano, neustále během sezony. Přestupní termín končí 31. ledna a ten leden, i když i celá sezona, je pro kluby a manažery dost hektický. V lednu už se uzavírají kádry do konce sezony a je tedy největší přestupová honička.

Podařilo se sem dotáhnout všechny hráče, které jste měli ve svém výhledu?

To nemůžu říct. Měli jsme vyhlídnutých ještě několik kluků z řad našich odchovanců a mladších hráčů, ale okolo Vánoc už jsme kádr dostatečně doplnili. Za všechny můžu jmenovat, že jsme koupili Petra Zuziaka na přestup, přisel Martin Šnajdr na hostování, ústečtí kluci na střídavý start, ať to byl Honza Kloz nebo Martin Novák, v neposlední řadě bych ještě zmínil Michala Koubu, který přinesl do obrany zkušenost. Myslím si, že jsme to slušně doplnili a na výsledcích se to projevilo.

Sezonu tu začali i ti starší a zkušenější hráči, kteří pak v průběhu sezony nehráli. I těm je určitě třeba poděkovat.

Samozřejmě. Ale poděkování si zaslouží všichni hráči. I ti starší kluci, kteří tady začali sezonu, tak nám hodně pomohli. My nejsme oddíl, který by chtěl jít cestou přeplácení hráčů s jistými zkušenostmi z vyšších soutěží jenom proto, abychom sem přivedli jména. To určitě ne. Je to o penězích a my chceme jít cestou dávání šancí mladým hráčům a především našim odchovancům. Ale druhá liga samozřejmě vyžaduje i nějaké zkušené hráče, nemůžeme to hrát jenom na juniory. Asi nám trochu chybí střední generace, ale věřím tomu, že naši kluci se za ty dvě sezony trochu obouchali a že se budou jenom zlepšovat.

Je spokojenost se současným kádrem? Je stabilizovaný, nebo už někdo projevil zájem odejít, či se naopak přihlásil někdo, kdo by chtěl v Litoměřicích hrát?

Nějakou představu o kádru máme. Tým je stabilizovaný tím, že velká část mužstva jsou naši kmenoví hráči. Základ položený je, ale k určitým obměnám dojde. My bychom tu některé naše „nekmenové“ hráče chtěli udržet, i když musíme počítat s tím, že bude těžké udržet především ty mladé hráče. Mají vidinu svého působení ve vyšších soutěžích, jednak kvůli prestiži, jednak kvůli tomu, že by se hokejem chtěli živit, což v Litoměřicích není reálné. Ale už máme vytipovaná nějaké kluky, kteří by mančaft v případě odchodů doplnili. Nebude to rozhodnuté během týdne nebo čtrnácti dnů, bude to naše práce minimálně do srpna. Až v srpnu budeme tvořit konečnou podobu týmu. Ale věřím, že základní opory, které tady byly, jako Martin Volke, Vlasta Patzenhauer nebo Milan Buďa, tu zůstanou. Počítám taky s tím, že udržíme všechny naše mladé odchovance. Doufám v to, že budou tvořit základnu mužstva i pro příští rok.

Také mě velice potěšilo, že tu letos vznikl fanklub, který dodá zápasům dobrou atmosféru. Předtím na hokej lidé také chodili, ale bylo to takové mrtvé. Teď mají hráči pocit, že za nimi někdo stojí a to je určitě motivující. A protože si přízně našich fanoušků vážíme, tak jim náš klub jako poděkování zdarma vypravil autobus na dvě venkovní utkání play-off. Také jsem moc rád za to, že vznikla dobře fungující redakce, která se stará o informování veřejnosti, ať už jde o rozhovory s hráči, online přenosy z domácích zápasů, fotky či reportáže. Je dobře, že se o našem hokeji mluví a že naše webové stránky sleduje stále více lidí. Je vidět, že lidi hokej zajímá. Toto všechno je dobrým příslibem do dalších sezon.

Jak se pracovalo s týmem v průběhu sezony? Tréninková docházka, píle, byly nějaké problémy s dojížděním?

Naopak. V tomhle bych chtěl většině kluků poděkovat, protože druhá liga je amatérská soutěž, která vyžaduje, dá se říct, profesionální nároky. Trénuje se skoro každý den v týdnu a někteří chodí do práce, mají svoje rodiny, nebo chodí do školy. Vždycky to není úplně jednoduché. My se jim snažíme vycházet nějakým způsobem vstříc, ale nároky na tréninky tady jsou. Opravdu musím říct, že až na pár výjimek v sezoně, která je dlouhá a ne vždy je chuť pracovat na 100% absolutní, tak jsem co se týká docházky a nasazení kluků na tréninku, jak říkám, až na těch pár výjimek, spokojený. Chtěl bych jim za to poděkovat. Ani to dojíždění nikomu nepřidá. Máme tu pár hráčů z Ústí, z Kladna, někteří naši mladí hráči studují v Praze, takže taky dojíždějí. Není to snadné. Ale sezona proběhla tak, jak měla.

Jaké jsou cíle na příští sezonu?

Musíme vzít v úvahu to, že před třemi lety tady nebyl seniorský hokej a že jsme mančaft rok od roku po krůčku zkvalitňovali a i naše výkony se zlepšovaly. Doufám, že to bude pokračovat. Nechci říkat, že příští rok budeme hrát do šestého místa, nebo hrát finále play-off. To je trochu jiná otázka – je to otázka financí a taky toho štěstí. Ale já pevně věřím, že zase o krůček poskočíme, že budeme předvádět kvalitnější výkony a že i to konečné umístění trochu posuneme, aby bylo vidět, že oddíl se pořád zlepšuje.

Kdy začne příprava na novou sezonu?

To je asi hodně podobné ve všech oddílech. Teď po sezoně dostanou kluci tak měsíc volna a mám představu, že zhruba začátkem května bychom začali pomalu trénovat. I když letos to bohužel bude trochu ztížené tím, že nemáme to zázemí, jaké bychom na trénování potřebovali. Ale letní příprava proběhnout musí a my se s tím určitě nějak popereme.

Na led se chystáte v srpnu v Lovosicích?

Určitě. Ještě nemáme rozlosování na další sezonu, ale počítám s tím, že začátek bude zase v první půlce září, takže začátkem srpna musíme začít trénovat na ledě.

Děkujeme za rozhovor.