A jsou tu další posezonní rozhovory. Prvním dotazovaným je Robin Malý, který pomáhal Stadionu už loni při postupu do 1. ligy. Druhým dotazovaným je Jakub Hlusička, který tu odehrál svou první prvoligovou sezonu.
Robin Malý
Robine, ty ses v litoměřickém dresu znovu objevil až ke konci sezony. Byl jsi rád, že jsi sem šel?
Jasně. Já to tu mám rád a rád se sem vracím. Byl jsem rád, že mi Dan Tvrzník zavolal, že jsem mohl přijít a pomoct klukům.
Pár klíčových zápasů jsi tu v závěru sezony odehrál. Jak bys to srovnal s 2. ligou, kterou jsi v Litoměřicích hrál loni?
Rozdíl je veliký. Ale na 1. ligu jsem byl zvyklý už z Berouna. Každopádně mě to tady překvapilo, byli tu i výborní fanoušci. Opravdu super.
Loni se hrálo ještě v Lovosicích, teď už se hraje na nově zrekonstruovaném stadionu.
Hala je výborná. To se nedá srovnávat. Rehabilitace, veškeré zázemí a věci okolo, to je vážně super.
Jak to s tebou bude příští rok? Kdyby tu o tebe měli zájem…
Já bych tu strašně rád byl. Se za mě přimluvte (smích). Nevím, jak to bude v Berouně, ale kdybych mohl zůstat tady, byl bych rád.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jakub Hlusička
Jakube, ty nejsi v litoměřickém klubu žádným nováčkem, působil jsi tu už v druhé lize, letos jsi tu hrál ligu první. Jaké to bylo?
Je to tak, loni jsem tu odehrál celou sezonu 2. ligy. Letos jsem do toho šel s tím, že jsem nevěděl, co od toho mám čekat. Sice už jsem byl v prvoligovém Berouně, ale tam jsem neodehrál tolik zápasů, abych mohl říct, že jsem odehrál sezonu v 1. lize. Takže musím říct, že s mojí první sezonu v 1. lize jsem spokojený. Po herní stránce mě mrzí, že jsem dal jen jeden gól, že mi to tam nepadalo. Ale byla to moje první sezona, takže jsem hlavně získával zkušenosti. A když se na to kouknu celkově, tak to taky dopadlo dobře. Hlavním cílem bylo ligu udržet. S odstupem času si říkáme, že hlavně i kvůli lidem je škoda, že jsme to těch 16 vteřin ve Vrchlabí neudrželi. Myslím si, že by byl “plný dům”. Hlavní ale je, že jsme splnili cíl. Na tom jsme se podíleli všichni, takže spokojenost.
Ty jsi zažil loňskou euforii při postupu do ligy. Letos byl zájem ze strany fanoušků dvakrát takový. V Lovosicích se sešlo ke konci sezony i kolem tisícovky fanoušků, tady bylo letos i vyprodáno. Počítal jsi s tím, že zájem fanoušků vydrží, nebo tě to překvapilo?
Musím přiznat, že už loni v Lovosicích byli fanoušci výborní. Taková návštěvnost, jaká tam bývala, se nenajde ani u některých prvoligových týmů. Ne všude najdete v hledišti 900 lidí. Já jsem věděl, že naši fanoušci jsou skvělí a že s námi budou držet, přesto se ale musím přiznat, že mě překvapilo, kolik fanoušků jezdilo i na venkovní zápasy a podporovalo nás. V tomhle to bylo pro mě něco nového. V druhé lize sice pár fanoušků také jezdilo, ale třeba letos v posledním utkání ve Vrchlabí bylo v sektoru pro hosty plno! V tomhle směru to pro mě bylo velké překvapení.
Jaký byl tvůj nejpovedenější zápas?
Pro mě byl nejpovedenější zápas asi doma s Ústím. Byl to první zápas, ve kterém jsem dostal větší prostor na ledě a měl jsem i nějaké šance. Nakonci jsme ten zápas ještě úžasně otočili. Byl to zápas, na kterém jsem měl taky podíl. Bylo tady asi úplně nejvíc diváků a úžasná atmosféra. Podíl na tom měli jak naši, tak taky ústečtí fanoušci.
Když se ještě na chvíli vrátíme k loňskému roku. Co tvůj spoluhráč a kamarád Petr Procházka (nyní působící v HC Řisuty)? Jste v kontaktu?
S Petrem se vídáme hodně. Většinou když hrajou doma. Jezdíme se taky dívat na Kladno na juniory, kde jsme spolu hráli. Nebo si třeba napíšeme. V léte určitě obnovíme naší tenisovou spolupráci. Každé léto, když je pauza před nebo po hokeji a během letní přípravy, se na tenise hodně často vídáme.
Zrovna včera (tedy 9. února - rozhovor byl pořízen 10. února) jsme měli možnost hrát proti sobě. Já jsem hrál za Roudnici a vysoko jsme ve Slaném prohráli, tak jsem mu pogratuloval. Musím ale přiznat, že zvítězili na celé čáře a nesu to těžce. ☺
A nelituje Petr svého rozhodnutí, že tu nezůstal? Nerozebírali jste to spolu?
Bavili jsme se o tom. Říkal, že s odstupem času už se na to dívá jinak, ale že tam hrály roli i jiné věci. Říkal, že teď by tady zůstal až do konce a popral se o to místo v sestavě, ale prostě se takhle rozhodl. Hlavním důvodem bylo trénování dětí, kterému se věnuje na Kladně. To má rád. Nedalo by se to stíhat. Nebylo to vůbec o tom, že by tu nechtěl hrát hokej, ale vzhledem k budoucnosti a trénování dětí se rozhodl tak, jak se rozhodl.
Jak budou vypadat tvoje volné chvíle, které tě teď čekají?
V Litoměřicích mi sice sezona skončila, ale mám s klukama vyřízené střídavé starty do Roudnice, tak doufám, že jim snad pomůžeme. V neděli končí základní část, pak nás čeká play off. Snad potrápíme i ty silnější soupeře. Vypadá to, že narazíme na prvního v tabulce. Zbylý volný čas pak budu trávit s přítelkyní.
A co jiné sporty?
Já miluju fotbal a u nás na vesnici máme fotbalový tým. Kluci už začali trénovat, takže jakmile mi skončí sezona, tak do toho hned naskočím. Už se těším až zase rozjedeme fotbalovou sezonu.
Dan Tvrzník říkal, že v dubnu začne letní příprava, tak abys na to vůbec měl čas.
Kdo ví, jestli tady budu, každopádně bych tu hrozně rád zůstal. Už se na to těším.
