1. 10. 2014 | Jan Luňáček, Michaela Luňáčková

Most letos nebude patřit na spodní místa tabulky, konstatuje Petr Přikryl

Proti zkušeným hráčům v týmu soupeře nastoupil v utkání s Mostem do branky domácího Stadionu zkušený brankář Petr Přikryl. V zápase měl dost příležitostí ukázat, že ze svého umění nic neztratil. Vše gradovalo v nájezdech, kde vychytal všechny tři své soupeře a Stadion se mohl radovat ze zisku alespoň dvou cenných bodů. K nelehkému utkání se Petr krátce vyjádřil.

Petře, mohl bys zhodnotit dnešní ne úplně pohledné utkání?

Já nevím, co bych k tomu řekl. Dostali jsme branku z přesilovky a náš výkon byl oproti utkání v Kadani trochu bojácný. Prohráli jsme první třetinu, a to nás asi poznamenalo. Ta branka byla trochu nešťastná. Já jsem tu střelu moc neviděl, ale takové branky by padat neměly. Pak se ta hra začala vyrovnávat, ale soupeř měl výborného brankáře a my jsme mu nemohli dát gól.

Ty jsi už odehrál několik zápasů proti týmu Mostu. Jak bys ohodnotil tým, který začal hrát letošní sezonu?

Ten tým je silný a Most nebude patřit na poslední místa v tabulce, jak tomu bylo v sezonách minulých. Mají tam dost zkušených hráčů, kteří už možná věkem, bez urážky, patří spíš na trenérské posty. Ale stále jsou to kvalitní hráči. Zápas byl ale hodně podobný těm z minulých sezon. Ale určitě jsme dnes nebyli až tak velkým favoritem, jako tomu bylo dříve. Byl to dost upracovaný hokej.

Nebyl jsi nasazen proti Mostu úmyslně třeba z důvodu toho, že jsou tam zkušení hráči, které dobře znáš?

Já jich opravdu dost znám. Když jsme nastupovali do první třetiny, tak za mnou přijel Honza Alinč a říkal: „ Hele, my už sem asi nepatříme, co?“ Ale to byla jen taková sranda. Nevím, proč jsem byl trenéry vybrán. Dostal jsem příležitost a byl jsem rád.

Jaký jsi měl pocit ze svého výkonu? Měl jsi dost práce, že?

Abych řekl pravdu, až tak moc spokojený jsem nebyl. Jak nejsem v zápasovém vytížení, tak se necítím až tak ve formě. Ne že bych z toho měl obavy, ale necítil jsem se až tak „ready“. O to více jsem rád, že utkání dobře dopadlo a že jsme nakonec ty dva body vydřeli.

A co nájezdy? Tušil jsi, kdo proti tobě pojede?

Jo, nájezdy. Kdyby se čas vrátil o dvacet let, tak by se asi uskutečnily jinak. Teď Honzu Alinče trochu neposlouchal puk a chtěl mně to dát mezi nohy. Určitě si říkal, že jsem už starý dědek a že je nestačím dát k sobě. Stihl jsem to. Spíš to byl takový psychický boj. Dodneška mi nájezdy moc nešly, ale teď jsem nedostal ani jednu branku, což je v pohodě.

Teď jedete do Benátek. Opět nepříjemný soupeř.

Benátky jsou letos neskutečně silný tým, který dobře napadá. Bude to težké utkání, ale my jsme si proti Kladnu dokázali, že můžeme hrát s kýmkoliv a já si myslím, že budeme v Benátkách bojovat o body. Uvidíme, jak to dopadne.

Není dnes zisk dvou bodů spíše ztáta?

Těžko říci. Sice jsme dlouho prohrávali, ale pak přišly i šance, které jsme měli proměnit. Takže dnes asi zbytečná ztáta jednoho bodu.

Děkujeme za rozhovor a ať se daří.