Jako trenér, který má svou trenérskou kariéru teprve před sebou, již dosáhl famózního výsledku. S týmem, který se neustále tvořil, postoupil během čtyř let ze dna hokejového světa až k těm příčkám skoro nejvyšším. S týmem, se kterým nikdo na větší úspěch nepočítal. S týmem, který byl ale dobrou partou a který na sobě tvrdě pracoval. Ale úsměv na tváři záhy vystřídaly vrásky na čele. Co dál...? Ať to dopadne jakkoliv, tomuto týmu bojovníků a jeho trenérovi úspěch již nikdo nevezme. Zůstane navěky zapsán do historie litoměřického hokeje.
Pane trenére, měli jste o druhé přestávce již myšlenky na oslavy?My jsme si to ještě nechtěli moc připouštět. Dvacet minut je dlouhá doba a stát se může všechno. Když bylo pár minut do konce, tak jsme věděli, že to dopadne dobře. Před třetí třetinou byla cítit v kabině síla a vůle po úspěchu, kluci byli správně nahecovaní.
Díky dnešnímu vítězství jste také vyhráli celou kvalifikační skupinu.Ano, vyhráli jsme celou skupinu. Je to krásné, ale nám to bylo jedno, jestli budeme první nebo druzí. Mimo prvního zápasu doma s Pískem jsme v žádném zápase horší nebyli. Odehráli jsme dobře i poslední zápas sezóny doma před super fanoušky.
Základ k úspěchu jste asi položili při utkání ve Valašském Meziříčí, kde jste získali dva body.Ve Valašském Meziříčí to byl pro nás klíčový zápas. Měli jsme tam i štěstí a podržel nás Martin Volke v brance. Nebojím se říci, že kdybychom tam prohráli, tak jsme ztrátu těžko honili.
Co je lepší? Uspět jako trenér, nebo jako hráč?Já to prožívám úplně stejně. Samozřejmě, jako hráč nemáte tolik starostí okolo. Na druhou stranu jsou to na té střídačce nervy daleko horší. Každý postup je nádherný. Každý vyhraný zápas je nádherný.
Jste v roli hlavního kouče krátkou dobu a hned takový úspěch.Je to nádherný pocit, ale trenéra dělají hráči. Je tu v Litoměřicích super parta. Tým měl neuvěřitelnou vnitřní sílu. V kabině to neuvěřitelně fungovalo. Musím říci, že jsem nezažil nikdy třeba to, že když jsme v sérii s Kláštercem udělali dobrovolný trénink, kdy kluci chodí do práce, nebo se po večerech učí do školy, tak až na marody přišli úplně všichni. Bylo vidět, jak chtěli úspěch. S takovým týmem je radost pracovat.
Nemrzí vás, že jste tento úspěch nemohl vychutnat jako hráč na ledě?Ne, vůbec ne. Hráčská kariéra je už opravdu za mnou. Ale vychutnal jsem si to s klukama na ledě taky.
Hráči z Ústí měli asi velkou zásluhu na tomto úspěchu.
To samozřejmě. Určitě vnesli do týmu další kvalitu, která nechci říci, že tu chyběla. Ale nesmíme zapomenout ani na kluky z Berouna Martina Tvrzníka a Robina Malého, i když tu nebyli třeba celou sezonu. Ale úspěch je týmová práce. Kluci z Ústí to u nás nevzali jako za trest, že tu musí hrát. Já musím před těma klukama smeknout. Oni to tu brali opravdu poctivě. Každý zápas, který tady odehráli. Nechci hodnotit jenom jednotlivce. Ale teď se nám to tady parádně sešlo, všech dvacet lidí, kteří byli na place.
Jak probíhaly oslavy?Nechtěli jsme nic plánovat a nechtěli jsme nic řešit, dokud to nebude jasné, takže připraveného nic nebylo. Ale myslím si, že tím pádem jsme si to nakonec ještě víc a spontánněji užili.
Jak moc je reálné, že budete hrát 1. ligu?Ještě je opravdu moc brzo, abych na to odpověděl. 1. liga vyžaduje úplně jiný rozpočet, než jsme měli nyní. Naší prioritou bude udělat vše pro to, abychom to mohli hrát. Kluci si to zaslouží. Ale na druhou stranu to stojí strašné peníze. Začínáme jednat se sponzory a s radnicí. Bez její podpory by to také nešlo hrát. Pokud peníze neseženeme, tak na dluh určitě hrát nebudeme.
Určitě by bylo příjemné hrát novou soutěž na novém stadionu, že?To určitě, načasované je to krásně. Na druhou stranu říkám, že nejsme sebevrazi, abychom do toho bezhlavě šli. Uděláme vše pro to, aby se tu 1. liga hrála, ale máme na všechno hrozně málo času. Některé prvoligové týmy už trénují, nebo začínají příští týden a my teprve dohráli sezonu. Toho času je opravdu strašně málo. Je to všechno otázka pouhého jednoho týdne.
Můžete nám naznačit hrubý rozpočet?Teď jsme se pohybovali zhruba kolem 2 a půl milionu korun. Díky prémiím za letošní dlouhou sezonu se dostaneme asi přes tři milióny. Ale na 1. ligu budeme potřebovat minimálně deset, ale spíše až 15 miliónů.
Umíte si představit, že byste se stali farmou Ústí?Samozřejmě tady nějaká jednání proběhla. Hovořil jsem o tom s generálním manažerem Ústí Robertem Kyselou už před sezonou. Trochu se to teď zkomplikovalo tím, že Ústí nepostoupilo do extraligy. Hlavně ale musíme jednat také s litoměřickou radnicí.
