Mé působení v Děčíně mi je ku prospěchu, konstatuje Pavel Zajan

Zveřejněno 13.2.2017 | Jan Luňáček
Svou první branku v dresu kališníků vstřelil proti týmu z Kadaně také jeden z odchovanců, kteří v litoměřickém Stadionu nastupují. Pavel Zajan je jednou z opor druholigového Děčína a z tohoto důvodu dostává také příležitost v WSM Lize. Pavel odehrál v letošní sezoně za Stadion sedm zápasů a má naději své působení v lize do konce letošní sezony ještě rozšířit. Krátce jsem si s ním popovídali po utkání proti Kadani.
Pavle, mohl bys nám zhodnotit dnešní zápas proti týmu Kadaně?

Myslím si, že to bylo dobré, protože jsme vyhráli. Horší byl ale začátek zápasu, který se nám moc nepovedl. Ale utkání se muselo líbit divákům, protože padlo hodně branek.

Nejhorší byla z vaší strany asi první třetina. Je to tak?

První třetina byla hodně slabá a nejlepší byla třetina poslední. Skoro jako vždy v našem podání.

Ty jsi dnes vstřelil svou první branku v 1. lize. Jak bys nám celou situaci popsal?

Abych se přiznal, tak si to moc nepamatuji. Byl jsem v rohu kluziště a nabruslil jsem si před branku. Aleš Pavlas vystřelil z levé strany a mě puk trefil a spadl do branky. Asi tak to bylo. Možná jsem puk tečoval, ale fakt si to nějak moc nevybavuji.

Ty jsi nastupoval vlastně na domácím kluzišti. Jsi odchovanec Litoměřic. Svazovala tě nějak nervozita před fanoušky?

Ani ne. Já měl v hledišti i svou rodinu, která za mnou jezdí i do Děčína, kde také hraji. Jsem za to rád, že mám v rodině takovou podporu a nervozita mě z toho nesvazuje. Spíše mě mrzí, když za mnou nepřijedou.

Hraješ i druhou ligu za Děčín. Můžeš nám srovnat obě soutěže z tvého pohledu?

První liga je mnohem rychlejší. Když jsem zde poprvé nastoupil, tak jsem moc nestíhal. Postupem času jsem si zvykl. Když teď hraji v té druhé lize, tak mám pocit, že tam mám více času něco s pukem vymyslet. Samozřejmě jsou v první lize kvalitnější hráči. Úplně ve všem. Tím, že ve druhé lize chodí hráči do práce, tak ani ten trénink není úplně kvalitní. Je to jedno s druhým.

Ale tvé působeni v Děčíně je ti asi ku prospěchu.

To určitě. Chtěl bych Děčínu poděkovat za to, že se tam mohu vyhrát. Dostávám ve hře hodně prostoru a myslím si, že se mi v Děčíně i daří.

Jak jsi zapadl do kabiny u litoměřických kališníků?

Je tady dobrá parta a s kluky si rozumíme.

Soutěž letos nedopadla podle vašich představ. Jaká je tvoje motivace do zbytku zápasů ve skupině o udržení?

Myslím si, že bych mohl dostat více prostoru na ledě. Kdybychom postoupili do play-off, tak bych si asi tolik nezahrál. Takže já mám motivaci se více ukázat v 1. lize.

Kolik odchovanců se letos objevilo v dresu Stadionu ?

Tak jsem to byl já, také Ondřej Smetana, Dominik Málek a Venca Racek s Martinem Michajlovem. Ale hodně nás hraje tu druhou ligu v Děčíně. Někdy nás jedou do Děčína dvě plná auta a je veselo.

Jak se vám v Děčíně daří?

Mně celkem ano, ale tým je na osmém místě. Snad se ještě dostaneme výše. Nechceme jít v play off proti týmu z Havlíčkova Brodu.

A co mimo ledovou plochu? Věnuješ se jenom hokeji?

Já jsem letos ukončil studium a trénuji v Litoměřicích malé děti. Zatím předávám těm nejmenším něco málo zkušeností, ale snad to bude jednou lepší.

A co tvá vize do budoucna? Chceš se věnovat jenom hokeji?

Já doufám, že se mi jednou podaří hrát 1. ligu a chtěl bych se věnovat trénování, ale asi ne na plný úvazek. Abych ale mohl trénovat, musím sbírat zkušenosti a dále se vzdělávat, protože bez toho to už teď nejde.