Matúš Paločko je ostřílený útočník, od kterého si v Litoměřicích hodně slibují. Část minulé sezóny nehrál kvůli zranění kolene, ale i tak byl velmi produktivní. V předminulé sezóně byl nejlepším střelcem slovenské Tipsport extraligy a zahrál si také dvě utkání za národní tým. “Měl by být velmi výraznou posilou, protože v posledních dvou sezónách patřil v Popradu mezi první dvě pětky”, vzkázal na jeho adresu Miloš Říha.
Jak si užíváte letní přípravu?
Zatím je to fajn. Kluci jsou v pohodě, tréninky jsou dobré. První týden byl náročný, ale zvládl jsem to a už jsem si zvykl na zátěž. Je Mistrovství světa, takže se nenudím, až na víkendy teda.
Jak se vám tady líbí?
Už jsem tady byl před čtyřmi roky a líbilo se mi tady, ale teď je to ještě lepší. Je tady HFL centrum, kde se mi líbí moderní náčiní a cviky. Jsem tady naprosto spokojený, všechno je pod jednou střechou. Ubytování, posilovna, tělocvična, led, sauna. Mohu si tady i odpočinout a jsem rád, že jsem zde.
Co děláte, když máte volno?
Přes týden toho času moc není. Většinou odpočívám nebo spím. Zajdu si v klidu na večeři a občas zajdu i na zmrzlinu. O víkendu se chodím kouknout na různé sporty. Byl jsem se podívat na hokejbal a na fotbal.
Znáte se tady s někým déle?
Znám tady docela dost lidí. Jednak lidi z hokejbalu, ale také jsem znal Rácu (Václav Racek), Michyho (Martin Michajlov), Martina Tvrzníka, se kterým jsem hrál. Ještě nějaké fanoušky z hokeje, ale to je asi vše.
S kým si zatím nejvíc rozumíte?
Občas někam zajdeme s Michym nebo Malkinem (Dominik Málek). Dobře si rozumím Rácou a Zajdou (Pavel Zajan), ale dá se říct, že si rozumím s každým. Není tady nikdo s kým bych nevycházel.
Jak se zrodil váš přesun do Litoměřic?
Před čtyřmi roky jsem tady byl na zkoušce, celkem se mi dařilo, ale nedohodli jsme z důvodu toho, že museli upřednostnit hráče z jiných týmů. Minulé roky mi volali ze Stadionu, ale já jsem se vždy dohodl s Popradem, byl jsem tam doma a dá se říct, že se mi tam dařilo a chtěl jsem to ještě zkusit na Slovensku. Bohužel nastali nějaké problémy v Popradu, které nechci rozebírat a pan Tvrzník měl o mě zájem, dohodli jsme se a jsem rád, že jsem tady.
Měl jste i jiné nabídky?
Měl jsem něco rozjednané, ale rozhodlo to, že jsem to tady znal a věděl jak to funguje.
Co se vám stalo v loňské sezóně? Neodehrál jste všechny utkání.
V černu jsem si přetrhl přední křížovaný vaz a pět měsíců jsem jenom lehce trénoval. Začal jsem až na přelomu září a října trénovat na ledě a až v listopadu jsem začal hrát zápasy. První měsíc byl velmi těžký, ale zvládl jsem to a jsem rád, že to tak dopadlo. Chtěl bych nabrat formu, jakou jsem měl před minulou sezónou a pomoci Litoměřicím.
Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste reprezentoval Slovensko?
Velmi jsem si to užil, protože jsem v mládežnických kategoriích nikdy nereprezentoval svou zemi. Moc jsem toho nenahrál, protože jsem byl ve čtvrté pětce, ale jak říkám, moc jsem si to užil. První utkání jsem hrál proti Slovinsku, druhé proti Itálii a bylo to něco jiného.
Co si slibujete od nové sezóny?
Chtěl bych být základním kámenem týmu, pomáhat klukům a posunout se výš.
