Litoměřický rodák Tomáš Svoboda zavítal zpět na led Stadionu a to v dresu Horácké Slavie Třebíč. Hokeji se začal věnovat díky svému otci a v mládežnických kategoriích působil ve Slavii. Právě tam se také dostal i do reprezentačního výběru. V sezoně 2009/2010 začal pravidelně působit v A týmu Sešívaných a v dalším roce přestoupil k HC Kometě Brno, kde působí dodnes.
Po dlouhé době jste se objevil opět v Litoměřicích. Jak jste se cítil na ledě?
Pro mě byl zápas dost specifický. Jsem rád, že jsme vyhráli, protože jsme body opravdu potřebovali. Na druhou stranu by určitě přišly vhod i Stadionu. My máme za sebou nepříliš dobré období a jsem rád, že se nám to podařilo protrhnout.
Jaké jsou Vaše kariérní vyhlídky do budoucna?
Smlouvu jsem uzavřel s Kometou Brno, ale vrátil jsem se do Třebíče a jsem tedy zpět v dresu Horácké Slavie. Co se mého působení v extralize týče, objevily se zde jisté komplikace a bude třeba je řešit.
Pokud se podíváme dále do budoucna, uvažujete například o tom, že byste svoji kariéru ukončil zde v Litoměřicích?
V první řadě musím přiznat, že jsem velmi rád za to, jaký zde vznikl stadion. Já si pamatuji ještě ten starý. Zdejší zázemí je opravdu velmi solidní. Nemám zdání, kde se ke konci kariéry usadím, takže těžko říct, jestli se vrátím zpátky sem nebo zůstanu někde jinde. Doufám, že do takového rozhodování mi zbývá ještě hodně času. Každopádně pro mě jakožto pro rodáka je zde šance, že by to mohly být právě Litoměřice.
A v současnosti tedy pobýváte v Brně?
Ano, Brno beru jako svůj domov i když ten opravdový mám zde. Bydlím zde už čtyři roky, a jak to bude dál, to se uvidí podle kariéry.
Jak často se do Litoměřic vracíte?
V průběhu roku během repre pauzy a pak samozřejmě na Vánoce. Času není mnoho a jsem rád, když během svátků strávím s rodinou alespoň den a mohu jim předat dárky. Příliš to neulehčuje ani fakt, že je to z Brna sem poměrně dálka. Když ale příležitost je, tak se snažím přijet.
Sledujete litoměřický hokej?
Ano, znám tu spoustu kluků a to, jak si tým vede, mě zajímá. Pokud bych měl konkrétně jmenovat, tak například David Švagrovský, Martin Ondráček nebo Jakub Šulc. Na ty si pamatuji ještě ze Slavie. Ať už jsem byl v Brně nebo ve Vítkovicích, tak jsem počínání Stadionu sledoval.
